Pitný režim ovlivňuje zdravé i nemocné

0
203
Foto: Pexels/Karolina Grabowska

V léčbě hypertenze (vysokého krevního tlaku) hraje velice důležitou roli dodržování zásad správné životosprávy. Ovlivňují nejen samotný krevní tlak, ale také řadu dalších zdravotních problémů, které hypertenzi obvykle doprovází.

V rámci studie »Vliv důsledného zapíjení léků a pravidelné konzumace minerálek na pacienty s rezistentní hypertenzí«, podpořené grantem AquaLife Institutu, to byla nejčastěji nadměrná tělesná hmotnost. Účastníkům projektu byly v rámci konzultace na začátku studie doporučeny úpravy stravování včetně pitného režimu. Navržené úpravy byly vždy individuálně přizpůsobené tak, aby odpovídaly odborným doporučením a zároveň vycházely z možností a potřeb každého účastníka, aby byly reálně dodržitelné.

Užívání a zapíjení léků

Léčba hypertenze se často neobejde bez užívání léků. V případě předepsání léků je důležité jejich pravidelné užívání a také správné zapíjení, které pacienti často podceňují. Aby se léky správně vstřebaly a fungovaly tak, jak se od nich očekává, je důležité, čím a jakým množstvím se zapíjí. Tabletku nebo tabletky je nutné zapít alespoň 200 ml tekutin (ideálně více), a to i v případě, že lze léky snadno spolknout i bez zapití.

Čím léky nezapíjet

Léky by se nikdy neměly zapíjet alkoholem, který mění jejich působení. Přímo nebezpečné to může být při léčbě nervových onemocnění včetně deprese a nespavosti, u antibiotik, léků na alergie, léků na ředění krve aj. Existuje řada pravidel, kdy konkrétní léky nesmí být konzumovány s konkrétními tekutinami. Například grepovým džusem by se neměly zapíjet léky na vysoký krevní tlak, na snížení cholesterolu, na léčbu alergií ani hormonální antikoncepce. Kávou a nápoji obsahujícími kofein se nemají zapíjet léky užívané při chronických zánětech průdušek nebo při astmatu. Mlékem se nesmí zapíjet řada léků ze skupiny antibiotik, třezalkovým čajem antikoncepční pilulky.

Čím léky bezpečně zapít

Při nejistotě, čím zrovna konkrétní léky zapíjet, je nejlepší sázka na jistotu. Nikdy není chybou zapít léky obyčejnou nebo přírodní minerální vodou. To platí i pro léky na vysoký krevní tlak. Výhodu mají slabě a středně mineralizované vody, které obsahují hořčík nebo draslík (například Magnesia, Mattoni, Dobrá voda, Korunní, Ondrášovka). Voda a minerálky by přednostně měly být neperlivé. K zapíjení léků se hodí také ovocný a slabý černý čaj.

Praktické rady k pitnému režimu pro zdravé i nemocné

Velice důležitým tématem pro hypertoniky, ale nejen pro ně, je dostatečný a vhodný pitný režim, protože patřičné množství tekutin v těle pomáhá mimo jiné držet krevní tlak pod kontrolou. Problematika pitného režimu je často řešena při dietních opatřeních, ale také v rámci prevence. Ne všechny nápoje se hodí pro pravidelné hrazení pitného režimu, některé lze doporučit jen na zpestření. A pak jsou nápoje, jejichž konzumace se raději nedoporučuje vůbec (viz následující tabulka).

Nejvýhodnější k hrazení pitného režimu je pitná voda, přírodní minerální vody a čaj. V případě čaje hraje důležitou roli jeho druh – silný černý čaj a bylinné čaje není možné doporučit vždy a beze zbytku. Pitná voda je jistě vhodná k pravidelné konzumaci v rámci pitného režimu, ale při zvýšeném pocení (sportování, pobyt v horkém prostředí, horečka) nepatří mezi nejvýhodnější nápoje. V uvedených situacích ztrácí tělo s tekutinami i minerální látky, které mu nejlépe doplní minerálky.

Přírodní minerální vody jsou univerzálním zdrojem tekutin. Díky široké nabídce je možné jejich výběr individuálně přizpůsobit. Slabě a středně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l) mohou být základní tekutinou pro každodenní pitný režim zdravých osob i naprosté většiny osob s dietním omezením.  

NápojEnergetická hodnota na 100 ml*Zařazení do pitného režimu
pitná voda0 kJ/0 kcalvhodná k pravidelné konzumaci
přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody0 kJ/0 kcalvhodné k pravidelné konzumaci
čaj0 kJ/0 kcaldle druhu vhodný k pravidelné konzumaci
ochucené minerálky2 kJ/0 kcal
– 88 kJ/21 kcal
vhodné na zpestření pitného režimu, zejména v rámci pohybových aktivit
sirupy s vodoudle naředěnímaximálně ředěné možné
na zpestření pitného režimu
100% ovocné džusycca 190 kJ/45 kcalředěné možné na zpestření pitného režimu
míchané nápoje bez alkoholudle druhumožné na občasné zpestření pitného režimu
kávaTéměř 0 kJ/0 kcalmožné zařadit do pitného režimu,
ne ale jako relevantní zdroj tekutin
míchané nápoje s pivem (radlery)dle druhu 83 kJ/20 kcal
– 144 kJ/34 kcal
nevhodné k pravidelné konzumaci, možné na občasné zpestření pitného režimu
limonády slazené cukrem121 kJ/28 kcal
– 180 kJ/42 kcal
nevhodné k pravidelné konzumaci
energetické nápoje9 kJ/2 kcal
– 220 kJ/52 kcal
nevhodné k pravidelné konzumaci
a hrazení pitného režimu
alkoholické nápojedle druhu 160 kJ/38 kcal
– 909 kJ/217 kcal
nevhodné k pravidelné konzumaci
a hrazení pitného režimu
alkoholické míchané nápojedle druhunevhodné k pravidelné konzumaci
a hrazení pitného režimu

* je třeba zohlednit také běžné konzumované množství, které často není 100 ml

V rámci výběru nápojů je možné volit mezi perlivou, jemně perlivou a neperlivou variantou. Perlivost nebo neperlivost je jednou z minima možných úprav přírodních minerálních, ale také pramenitých vod, které se jinak dostávají na náš stůl ve stejné kvalitě (prakticky biokvalitě), v jaké se nachází ve svých podzemních zdrojích. Jejich další výhodou je stálé složení, které zůstává stejné od hlubinného pramene až ke spotřebiteli.

Režimová doporučení pro pacienty s vysokým krevním tlakem

Zanechání kouření

Kouření je jedním z rizikových faktorů onemocnění srdce a cév, a proto je vhodné, nejen při hypertenzi, cigaretám se vyhýbat. V případě neúspěšných pokusů o zanechání kouření není ostudou obrátit se na odborníky.

Snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou

Hypertonici mívají často současně s vysokým krevním tlakem i zvýšenou tělesnou hmotnost. Její snížení může samo o sobě vést k optimalizaci krevního tlaku. V případě nadváhy je každé snížení hmotnosti pozitivní, není tedy třeba klást si nereálné cíle. Zároveň je důležité nepodléhat žádným módním dietám, ale řídit se radami odborníků (nutričních terapeutů).

Dostatečná tělesná aktivita (30–45 minut 3–4x týdně)

Pravidelná pohybová aktivita pomáhá krevní tlak snižovat, mimo jiné také posiluje srdečně-cévní systém, pomáhá při léčbě obezity. Stačí i obyčejná chůze, procházky.

Snížení konzumace alkoholu

Vyšší konzumace alkoholu zvyšuje krevní tlak. Za maximální tolerované množství odborníci aktuálně považují 5 „porcí“ týdne (1 porce = zhruba 0,5 l nízkostupňového piva, 2 dl vína nebo 5 cl destilátu), které ale nelze kumulovat, tzn. nelze si dát například v pátek dávku za celý týden. Stále častěji přitom odborná doporučení směřují k absolutní absenci alkoholu.

Omezení příjmu soli

Soli přijímáme obecně větší množství, než náš organizmus potřebuje. Při snižování spotřeby soli je potřeba zaměřit se nejen na potraviny evidentně slané či solené, ale také na potraviny ve slaných nálevech, slané sýry, uzeniny a další masné výrobky nebo konzervy. Větší množství soli mohou obsahovat i kořenící směsi, některé instantní a dehydrované výrobky, některé silně mineralizované vody (pití naprosté většiny běžně konzumovaných minerálek je bezproblémové). Pozor na dosolování jídla na talíři – pokrmy by se měly dochucovat solí jen při jejich přípravě.

Zvýšení konzumace zeleniny a ovoce

Každý den je třeba sníst alespoň několik kousků zeleniny a ovoce. Nejlépe se to podaří, pokud je porce zeleniny či ovoce součástí každého denního jídla (jedna porce 100–150 g odpovídá zhruba množství, které se vejde do dlaně). Počítá se například i dušený špenát, kysané zelí apod. jako složka pokrmu nebo zeleninová polévka jako součást denního jídla.

Snížení celkového příjmu tuků, zejména nasycených

Tuky je žádoucí zejména při souběžné obezitě omezovat, nikoli ale vylučovat. Velice důležitou roli přitom hraje jejich výběr. Omezit by se měly „špatné“ tuky obsahující vyšší procento nasycených mastných kyselin (máslo, sádlo, slanina, uzeniny, tučné maso a tučné mléčné výrobky, ale také některé druhy jemného a trvanlivého pečiva, sladké pečivo, zákusky apod., hlavně ty s náplní či polevou). Naopak tuky „dobré“ obsahují vyšší podíl nenasycených mastných kyselin a měly by se upřednostňovat (rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, ryby, ořechy a semínka). Některé z těchto tuků jsou esenciální a náš organizmus si je neumí vytvořit sám, proto je musíme přijímat ve stravě.

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here