Co a kolik toho pít k ovoci nebo zelenině?

0
69

S delšími prosluněnými a teplejšími dny odkládáme teplé kabáty nebo huňaté svetry, které mohly zakrýt nějaký ten špíček. Zcela přirozeně také přestáváme jíst hutná jídla a dáváme přednost lehkým pokrmům, máme větší chuť na ovoce a zeleninu. To je ta pravá chvíle, kdy začít s úpravou životosprávy. Všechno půjde mnohem lépe, když spolu s jídelníčkem ozdravíme i pitný režim v čele s čistou pramenitou a minerální vodou.  

V roce 2017 byla spotřeba ovoce v České republice 82 kg (v hodnotě čerstvého) na osobu a rok, z toho 57,2 % tvořilo ovoce mírného pásma a 42,8 % jižní ovoce. Spotřeba zeleniny (v hodnotě čerstvé) byla 88,2 kg na osobu a rok. Denní průměrná spotřeba na osobu je tedy dle statistik v ČR necelých 225 g ovoce a necelých 242 g zeleniny. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky uvádí 200 g ovoce a 400 g zeleniny včetně tepelně upravené pro dospělé na den.

Základní složkou ovoce je voda

„Naprostá většina ovoce a zeleniny je tvořena převážně vodou, v průměru kolem 90 %. Díky konzumaci ovoce a zeleniny je bohatý na vodu i náš jídelníček. To však nic nemění na důležitosti pitného režimu. Ovoce i zelenina obsahují mimo jiné také vlákninu, zejména rozpustnou. Ta je pro naše zdraví velmi podstatná – působí jako prebiotikum, tedy živná půda pro tělo prospěšné mikroorganizmy (střevní mikrobiom), které se nacházejí v tlustém střevě, a které mají velký význam pro naši imunitu. Vláknina také pomáhá snižovat hladinu krevního cukru i cholesterolu,“ konstatuje nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., spolupracovnice AquaLife Institutu.

Propojení vody a vlákniny

Vláknina na sebe váže vodu, v trávicím ústrojí bobtná a zvětšuje svůj objem (až čtyřicetkrát), žaludek se rychleji zaplní a vysílá signál, že už je zasycený. To znamená, že pocit sytosti přichází po relativně menší porci jídla, respektive po snědení menšího množství energie, pokud je součástí jídel ovoce a zelenina. Vyšší podíl vlákniny ovšem znamená také větší potřebu tekutin.

U běžných druhů ovoce a zeleniny (např. jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky, květák) pokryje voda v nich obsažená tak akorát potřebu současně přítomné vlákniny. U některých druhů, kde je vlákniny více (např. lilek, kedlubna), už je potřeba tekutiny přidávat. Pokud jsou součástí jídelníčku i luštěniny a celozrnné varianty potravin, potřeba tekutin se také zvyšuje. Doplňování dostatečného množství tekutin v rámci pitného režimu je pro naše zdraví naprosto zásadní a s vyšším podílem vlákniny ve stravě se potřeba tekutin ještě navyšuje.

Tekutiny potřebuje každá buňka v těle, všechny systémy, díky tekutinám funguje termoregulace, tělo se zbavuje odpadních látek, krev a veškeré tělesné tekutiny jsou v základu voda. Mozek je velmi citlivý na nedostatek tekutin, svaly je potřebují pro správný výkon. Bez tekutin to prostě nejde. Proto stejně jako jídelníček si ozdravení zaslouží i pitný režim.

Základem je voda

Základem pitného režimu by měla být čistá voda, minerálky a čaje. Minerální vody dobře poslouží i v rámci pravidelné pohybové aktivity, která v tomto období také přichází více ke slovu. Při sportu se více potíme, tělo ztrácí nejen tekutiny, ale i minerální látky. Minerálky tak mohou skvěle doplnit obojí.

Přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, to znamená, že může mít různý obsah minerálních látek. Složení a obsah minerálních látek včetně množství rozpuštěných pevných látek je vždy uveden na obalu.

„Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – mohou je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l) jsou vhodné při velké zátěži v letním období nebo při sportu, kdy je třeba rychle tělu doplnit nejen hydrataci, ale i minerální látky,“ rozlišuje mineralizaci balneotechnik Ing. Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.

Pozor na cukry

Do zdravé životosprávy se nehodí výrazně slazené nápoje. Zejména limonády jsou velmi významným zdrojem cukru a tedy i energie. Energie naprosto zbytečné, kterou je třeba kompenzovat pohybovou aktivitou, jinak bude v těle přebývat a organizmus ji ve formě tuku uloží do tukových zásob, což povede k tloustnutí. Také alkohol je hodně energetický, byť v tabulce výživových hodnot jsou u některých druhů (čistých destilátů) nulové hodnoty bílkovin, tuků i sacharidů. Energetická hodnota je u nich reprezentována pouze alkoholem, a to v množství nikterak zanedbatelném (přibližně 195 kJ ve 2 cl). Do zdravého životního stylu tyto nápoje v rámci pravidelné konzumace zkrátka nepatří.

Reagovat na článek

Please enter your comment!
Please enter your name here