Imunita je schopnost organismu odolávat nemocem, různým látkám, nebo stresu. Klíčovou roli zde hrají zdravý životní styl, pestrý jídelníček s dostatkem vitaminů a genetika. Zatímco jedinci se silnou imunitou nemusí při napadení virem ani pocítit, že v těle probíhá tvrdý boj, u jakkoliv oslabených lidí bývají příznaky intenzivnější a trvají déle. Záleží také, zda se jedná o vir či bakterii, jenž zná organismus z minulosti a umí si s nimi už poradit. Z toho důvodu je nezbytné posilovat preventivně obranyschopnost pomocí dlouhodobých úprav ve stravě a pravidelného pohybu i odpočinku.
Základem imunity je pestrý jídelníček
Jednou zázračnou potravinou se pevné základy imunity nepostaví. To dokáže jen celkově pestrá a vyvážená skladba s dostatkem kvalitních bílkovin rostlinného nebo živočišného původu, ideálně v poměru 1:1, a ryby pro omega 3 mastné kyseliny. Bílkoviny jsou důležité nejen jako stavební látky, ale také pro imunitní systém. Samozřejmostí je dostatečný příjem ovoce a zeleniny jako zdroje vitaminů a vlákniny, bez nichž nefunguje celá řada procesů v těle. Například šípek, paprika, a citrusy jsou bohaté na vitamin C. Kysané zelí a kysané mléčné výrobky zase na probiotika, která příznivě ovlivňují střevní mikroflóru. Chilli, zázvor a kurkuma zase pomáhají tělu zbavit se hlenu v dýchacích cestách. Pozitivně imunitu ovlivňuje i selen obsažený v rybím mase, vnitřnostech a para ořechách. Funkce všech jednotlivých potravin je podpůrná, nelze tedy čekat, že konzumací pouze jedné z nich se získá silná imunita.
Kde pestrý jídelníček nestačí?
S jídlem se do těla kromě vitaminů a minerálů dostávají i jiné prospěšné látky. „Příkladem jsou antioxidační látky, enzymy, vláknina rozpustná i nerozpustná atp. Právě celý tento komplex má pozitivní účinek,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá z iniciativy Vím, co jím a piju. I přes to nemají mnozí lidé šanci stravou přijmout nebo vstřebat veškeré potřebné látky. Například lidé trpící potravinovými alergiemi a intolerancemi, Crohnovou chorobou, kardiovaskulárními nemocemi, lidé držící dietní režim omezující některé druhy potravin i mnozí další nepokryjí stravou optimální příjem vitaminů. Buď ze zdravotních důvodů nemohou přijímat některé potraviny, nebo se jim z jakýchkoliv důvodů vyhýbají. Ani pro zdravého jedince není snadné získat některé vitaminy stravou, aby se zároveň zachoval energetický příjem a dostatečný přísun ostatních živin, vitaminů a minerálů. Suplementace pomocí doplňků stravy je prospěšná, je ale dobré vědět, jaký konkrétně je potřeba a proč.
Sluneční vitamin D
Dobrým příkladem je vitamin D, jenž se podle vědeckých studií výrazně podílí na stavu imunity, proto bychom měli dbát na jeho dostatečný příjem. Zdrojem je z 90 % záření UVB ze slunce, které dopadá do naší oblasti od poloviny dubna do začátku září vždy v časově ohraničenou část dne. V polovině dubna jde orientačně jen o hodinu kolem poledne. Přes červen a červenec už je možné získat D ze sluníčka přibližně od 10 do 14 hodin a od srpna se rozptyl zase zužuje. Pro ideální vytvoření vitaminu D se doporučuje pobývat každý den od dubna do srpna v ten správný čas přibližně 20 minut venku. Velkou roli hraje věk jedince, přirozená barva kůže, celkové zdraví, smog a ochranné opalovací krémy. To vše vstřebávání kůží ovlivňuje a rozhoduje, jak dlouho zásoby déčka vydrží. V poměru vydrží pár měsíců, poté se doporučuje doplňovat.
Moderní způsob života často neumožňuje vystavit se slunečním paprskům, kdy je to nejvhodnější. V poledne je většina z nás v práci a odpoledne cestou domů se už vitamin D kůží nevytvoří, byť sluníčko stále plně svítí. Potíže se vstřebáváním mají například starší lidé, kteří hůře dostávají i živiny z jídla. Přitom déčko pomáhá posilovat protiinfekční bariéry, které chrání tělo před napadením viry, bakteriemi a toxiny. Dále aktivuje bílé krvinky, konkrétně zabijácké NK-buňky, (z angl. natural killers), jejichž hlavní náplní je obrana proti virovým, parazitárním a bakteriálním infekcím. „Nedostatek vitaminu D je problémem všech. Zjistilo se, že téměř 60 % populace všech věkových skupin trpí deficitem, z toho polovina je na extrémně nízké úrovni,“ varuje doc. RNDr. Eva Račanská, CSc. z Farmaceutické fakulty UK v Bratislavě. V tomto případě může být vhodné podpořit účinky slunečních paprsků dodáváním vitaminu D kvalitním doplňkem stravy.
Držte se v kondici
Předpokladem pro fungující imunitní systém je kromě vyvážené stravy i dobrá fyzická kondice. To předpokládá pravidelný pohyb, například běh, dlouhé procházky, jízda na kole či jakákoliv jiná aktivita trvající alespoň 30 minut 3 – 4x týdně nejlépe venku na čerstvém vzduchu. Podle loňských průzkumů se ale sportu nanejvýš třikrát týdně věnuje jen třetina Čechů. Čtvrtina obětuje pohybu maximálně hodinu týdně a každý přibližně šestý se nehýbe vůbec. Přitom 25 % žen a 22 % mužů v ČR trpí obezitou a dalších 25 % nadváhou v důsledku nepravidelného a nutričně nevyváženého jídelníčku, dlouhodobého stresu a nedostatku nebo úplné absence pohybu. Lidé s nadměrnou tělesnou hmotností mají slabší imunitu a jsou náchylnější k nemocem.
