Husa domácí patří mezi nejstarší domestikovanou drůbež. Někteří archeologové datují počátky jejího chovu v Evropě již do mladší době kamenné. Pečená husa s přílohou (knedlíky nebo bramborové placky) patří mezi zaručené speciality tuzemské kuchyně a je také nedílnou součástí tradic spojených se zimním obdobím, tedy svátkem sv. Martina (Svatomartinská husa) a později Vánoc jako Svatoštěpánská husa. V souvislosti s trendem posledních let využívat co nejvíce lokální suroviny, přibývá obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl husu z českých chovů. Pro chovatele jsou svatomartinské slavnosti vrcholem sezóny a jeden z hlavních zdrojů příjmů.
Letos bylo odchováno méně hus než obvykle
Letošní rok je kvůli probíhající pandemii koronaviru jiný. Vzhledem k jarním omezením se na trzích prodávalo méně housat, což byl pro chovatele problém. V České republice vylíhlá housata totiž primárně nesměřují na export, ale jsou vykrmována spíše u malochovatelů a tradičních menších výkrmců hus, kteří mají již své stálé odbytové kanály. Vzhledem k tomu, že druhá vlna pandemie a také druhá vlna omezení probíhá na podzim, kdy se obvykle prodávají na trzích husy vykrmené, dojde pravděpodobně k výpadku i nyní. Velký problém zaznamenává sektor HORECA, který doposud lákal zákazníky na Svatomartinské hody. Vzhledem ke spojitosti s oslavou mladých „svatomartinských“ vín, kterým se říká české „beaujolais“ si zákazník bude muset nejspíše svatomartinskou husu společně se svatomartinským vínem letos vychutnat v kruhu rodiny.
„V letošním roce bylo u nás vylíhnuto 170 863 ks tedy asi o 5 000 ks méně než vloni. Husy jsou v ČR chovány v 50 hospodářstvích a počet vylíhlých kuřat má stagnující trend.“, uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Spotřeba drůbežího masa v ČR stoupá
Drůbeží maso zaujímalo svou spotřebou 28,7 kg na osobu v minulém roce druhé místo a každoročně spotřeba mírně stoupá. Zaujímá druhé místo za vepřovým masem v porovnání s ostatními druhy mas. Velká obliba drůbežího masa mezi spotřebiteli je dána pro svou dietní povahu, ale také z důvodu snadné kuchyňské úpravy a dostupné ceny. Soběstačnost ve výrobě drůbežího masa se pohybuje okolo 65 %.
„Tuzemské porážky chladí drůbeží maso výhradně vzduchem, což neplatí o chlazeném mase z některých okolních států, které do ČR drůbeží maso exportují za výrazně podnákladové ceny. Vzhledem k nelehké situaci pro chovatele hus a také pro producenty vína bychom byli rádi, aby zákazník ještě více než kdy jindy preferoval domácí produkci, a to nejen na pultech supermarketů, prodej ze dvora, případně online prodej je stále možný a v tomto roce představuje dobrou alternativu pro všechny potravinové patrioty a všechny ty, kteří oceňují kvalitu a bezpečnost českých potravin.“, dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.
Proč vybírat tuzemskou drůbež
Problematickými zůstávají opakující se záchyty například polského drůbežího masa, které je kontaminováno bakterií salmonelózy. Velkému tlaku čelí chovatelé drůbeže z důvodu nízkých cen zemědělských výrobců. Přední šéfkuchaři doporučují drůbeží maso vybírat chlazené a zástupci Českomoravské drůbežářské unie a Agrární komory ČR doplňují a apelují na zákazníka s preferencí tuzemské produkce a podpory tuzemských chovatelů drůbeže v této nelehké době.
Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks)
Pozn.: Soupis hospodářských zvířat k 1. 4.
Hlavní ukazatele bilance výroby a spotřeby drůbežího masa (tis.t ž. hm.)
*odhad
