Trh s doplňky stravy každým rokem posiluje, ale zároveň je čím dál těžší se v této oblasti zorientovat a posoudit, co je pro nás skutečně potřebné a prospěšné. Na téma jsme se podívali společně s výživovým poradcem.
„Začnu ze široka tím, že v první řadě by měla být naše strava pestrá, vyvážená a pokud možno co nejvíce sezónní. I při dodržení tohoto doporučení se ale může stát, že nám ve spektru přijímaných živin bude něco chybět,“ vysvětluje Lukáš Vrána z programu The 1:1 Diet, který se doplňkům stravy dlouhodobě věnuje. Z dotazníkových výzkumů mezi běžnou populací vyplývá, že například doporoučenou konzumaci rybího masa dvakrát týdně dodržuje málokdo. Stejné je to v otázce, zda podíl ovoce a zeleniny skutečně tvoří polovinu našeho denního příjmu nebo zda pravidelně zařazujeme do jídelníčku ořechy a semínka.
„Aby nezůstalo u dohadů, můžeme se podívat na studii z roku 2013, která mapovala příjem mikronutrientů v Evropě v rámci několika států,“ říká Lukáš Vrána a pokračuje: „Zajímavé bylo zjištění, že pouze vitaminy B1, B6 a vitamin C nebyly deficitní v žádném ze sledovaných regionů. U ostatních sledovaných látek byly v některých regionech a v některých sledovaných skupinách zjištěny nedostatky. Největší nedostatek se projevil u vitaminu D, další nedostatky byly hlavně u Fe, Mg, K, Se a vitaminu B2. Mimo tuto studii sleduje odborná veřejnost řadu látek, které si tělo vyrábí, ale nemusí mu tato vlastní syntéza dostačovat. Jde například o Q10, jehož množství klesá s přibývajícím věkem, kolagen nebo kreatin (důležitý zejména u silově sportujících).“
Zde se pak dostávají ke slovu doplňky stravy, které zmíněné deficity dorovnají. Nejsou univerzálním řešením, ale mohou pomoci. Je dobré sledovat, jaké známky tělo vykazuje. Projevy deficitu některé z důležitých látek poznáte třeba na zhoršené kvalitě vlasů, kůže, nehtů a podobně. Pro přesnější analýzu je ale vždy nutné zaslat vzorky do laboratoře.
