Přichází nová doba, ze které je cítit návrat k tradicím. Nákupy dárků nás neminou asi ani letos, ale mohly bychom si ušetřit alespoň žaludeční potíže a mnoho kil navíc, se kterými si po odeznění svátků nevíme rady. Dejme do salátu trochu méně majolky a do cukroví trochu méně cukru. Přinášíme inspirace, která neubírá na chuti, pouze na kilech.
Co je pro nás tradicí dnes, nemuselo být tradicí pro naše předky a není tedy vůbec na škodu, když si vytvoříme své malé změny ve zvyklostech. Například recept na kapra smaženého v trojobalu přinesla do české kuchyně až Magdalena Dobromila Rettigová a je převzatý z kuchyně rakouské. Do té doby se kapr připravoval převážně na černo. Přitom jeho vazba s vánoční tabulí není úplně dlouhá. Pevně se dvojice kapr – salát ustálila až v polovině 20. století spolu s příchodem bramborového salátu, který k nám zavítal z Ruska a je postaven na základě salátu Olivier. A i ten dostál mnohých změn podle krajových i rodinných zvyklostí.
Z čeho čerpat inspiraci, pokud chceme dodat vánoční tabuli nádech staročeské kuchyně? Jídla před dobami kapra s bramborovým salátem budiž nám inspirací.
Černý kuba
Tento pokrm byl oblíbeným jídlem na Štědrovečerní tabuli. Jednoduché jídlo, kdy se k osmažené cibulce přihodí kroupy a po chvíli restování se celé zalije vodou a povaří do měkka. Poté kroupy přesypeme do vymaštěného pekáče spolu s restovanými houbami. Můžeme přidat nadrcený česnek, který se ale dřív na Štědrý večer házel kohoutovi, aby po něm lidé podle pověry nebyli zlí. Což mimo jiné potvrzuje i slavná báseň Štědrý večer ze sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena:
„Hoj, ty Štědrý večere,
ty tajemný svátku,
cože komu dobrého
neseš na památku?
Hospodáři štědrovku,
kravám po výslužce;
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.“
A proč je vlastně kuba černý? To od houby Stroček trubkovitý, kterou dnes ale nahrazuje převážně Hřib modrák, takže barva nebývá tak intenzivní.
Luštěniny v čele s hrachem
Hrách měl na vánočních stolech staročechů nezastupitelné místo. K obědu hrachová kaše a k večeři místo rybí polévky právě ta hrachová! Den předem hrách namočíme, poté slijeme a v čisté vodě vaříme do měkka. V půli vaření přidáme na kostičky pokrájený celer a loupané brambory. Zahustíme zásmažkou a dochutíme solí a pepřem. Jednoduchá a chutná polévka a skvělá alternativa mnohdy neoblíbené rybí polévky. Navíc mělo pojídání luštěnin zajistit zvelebení rodinného majetku.
Milovníky sladkého jistě potěší rychlý jahelník. Dva hrnky spařených jahel a jeden hrnek spařené rýže promícháme se sušenými švestkami, křížalami a pokrájeným jablkem. Přidáme hrnek přepuštěného máslo a podle chuti dosolíme nebo osladíme. Vložíme na vymaštěný plech, zalijeme mlékem a zapečeme.
Novoroční tabuli pak mnohým z nás ozdobí čočka na kyselo. Tu jíme tradičně proto, abychom po celý rok neměli hluboko do kapsy. Inspirovat se ale můžeme i ve světě – například v Bulharsku jsou tradičním vánočním jídlem fazole.
Čím chudší, tím více chodů
Štědrovečerní menu našich předků bylo o mnoho zdravější než to dnešní. Tabule byla složena ze všeho, co se urodilo a pokrmy se připravovaly především z luštěnin, brambor a obilovin. O co chudší byla skladba, o to více chodů bylo – mnohdy se večeře skládala až z 9 různých jídel a hladové kručení v břiše tedy určitě nehrozilo.
