Plýtvání potravinami ve školních jídelnách pokračuje, některé školy ale ukazují, že existují možnosti zlepšení

3
3159

Až 48 000 tun jídla ročně, tedy přibližně 238 tun každý den, vyhodí děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách. Po loňské výzvě některé školy a školní jídelny dokazují, že existují možnosti zlepšení.

Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. Spolek Skutečně zdravá škola spočítal, že to je 27 tisíc až 48 tisíc tun potravin.

Výzva ke snižování plýtvání

Iniciativa Skutečně zdravá škola proto vloni na jaře přišla s výzvou ke snižování plýtvání potravinami nejen ve školních jídelnách. „Vyzvali jsme školy, aby se zapojily do akce „Miluji jídlo, neplýtvám“ a zavázaly se snižovat množství odpadu ve školních jídelnách. Připravili jsme pro pedagogy řadu návodů a vzdělávacích metodik, jak žáky a studenty vzdělávat o dopadech plýtvání potravinami a o možnostech řešení,“ vysvětluje Tomáš Václavík, předseda spolku Skutečně zdravá škola.  

Do výzvy se doposud zapojilo 26 škol. Učitelé na zapojených školách provedli mezi žáky a studenty osvětu o problematice dopadů plýtvání potravinami a představili jim možnosti jeho předcházení. Některé školy se dokonce pustily do auditu – zjistily, jaké množství potravin se v jejich školní jídelně vyhazuje. Z jejich zjištění vyplývá, že osvěta a diskuse o problematice může vést k výraznému zlepšení.

Příklady dobré praxe

V Základní škole Litvínov – Hamr se do výzvy zapojili důkladně. Kromě osvěty mezi žáky provedli ve školní jídelně dva audity. V dubnu zjistili, že množství odpadu za týden bylo 64 kg. Poté, co proběhla osvěta a učitelé téma s žáky důkladně probrali, zjistili žáci v druhém auditu v září, že celkově se za týden vyhodilo 40 kg zbytků. To je o 37 % méně. „Ve třetím auditu v prosinci bohužel opět množství zbytků narostlo. Společně s žáky jsme vytvořili Akční plán, ve kterém jsme se zavázali do konce roku 2018 snížit množství odpadu o 20 procent a do konce roku 2019 o dalších 20 procent,“ říká Michaela Kociánová ze ZŠ Litvínov – Hamr.

Do výzvy se zapojila také Základní škola Dobřany v okrese Plzeň jih. „Už při vyhlášení kampaně Miluji jídlo, neplýtvám jsem věděla, že to bude těžké. Řešení je dlouhodobý proces. Děti ani dospělí nejsou vychováváni k šetření. Až naší osvětou si někteří uvědomili, o jak velký problém se jedná. Za naši jídelnu mám radost, konečně začaly zbytky ubývat,“ vysvětluje Renáta Černá, vedoucí školní jídelny. Po osvětě se podařilo množství vyhazovaných pokrmů snížit o téměř 15 procent.

Úspěch měla aktivita v Základní škole Dubá. Žáci měřením zjistili, že se množství odpadu poté, co žáci prošli osvětou, snížilo o 25 procent. „Zavedli jsme také společné obědy třídního učitele s žáky a osvětu s využitím materiálů Skutečně zdravé školy provedli ve všech třídách,“ říká Jana Mašková, zástupkyně ředitelky školy.

Základní škola Slovan Kroměříž dosáhla také výrazného zlepšení. „První diagramy a grafy s výsledky sledování množství odpadu ve školní jídelně na Slovanu v Kroměříži byly pro mnohé žáky, ale i učitele, alarmující. Rozjela se velká reklamní akce, do které se zapojil i školní parlament při ZŠ Slovan. Ve třídách se diskutovalo, hodnotilo a navrhovalo a v hodinách výtvarné výchovy vznikaly plakáty a slogany nabádající všechny „Slovaňáky“ k šetření potravinami. Výsledky dalšího měření už byly uspokojivější – téměř o 20 procent menší množství odpadu než při prvním měření,“ vysvětluje Hana Koláčková, zástupce ředitele školy.

Zapojila se také Základní škola a Mateřská škola Višňové z okresu Znojmo. „Osvětovou kampaň realizujeme ve spolupráci s žákovským parlamentem a aktivně se v roli tazatelů v rámci auditu účastnila většina žáků 2. stupně. Podařilo se nám zvýšit povědomí dětí o dopadech plýtvání potravinami a diskutovat o opatřeních, která mohou vést ke snížení množství vyhazovaných potravin v rodinách. Přidanou hodnotou pak byla spolupráce dětí napříč školou. Samozřejmě je skvělé, že se nám podařilo snížit množství odpadu v jídelně o skoro 15 procent,“ říká Jiří Beran, ředitel školy.

S úspěchem se do výzvy zapojila také Anglická Základní škola Brno. „Výsledkem je, že ke zlepšení, a tedy ke snížení množství vyhozeného jídla opravdu došlo. Nicméně změna nebyla tak markantní a podle mě je to právě tím, že už od začátku jsem měla příjemný pocit z toho, že naše děti zas tak moc jídlem v jídelně neplýtvají. Projekt se nám velice líbil a věříme, že měl velký smysl. Do jeho zpracovávání se zapojily všechny věkové kategorie naší základní školy od prvňáčků až po páťáky,“ říká Irena Janíčková, vedoucí školní družiny. 

Možnosti řešení existují

Velké množství vyhazovaného jídla ve školních jídelnách je problém, který není možné vyřešit rychle a jednoduše. Příčin je mnoho a zdaleka ne vždy jsou na vině školní kuchyně. Nicméně příklady ze škol ukazují, že možnosti řešení existují a množství jídla lze po zavedení konkrétních opatření snížit,“ říká Tomáš Václavík ze Skutečně zdravé školy. Doplňuje jej expert na výživu Petr Fořt: „Současný systém stravování ve školách není schopen zabránit plýtvání. Děti nelze nutit sníst, co si objednají, protože jde o to, zda mají hlad, zda na to mají momentálně chuť. Dospělý člověk, je-li moudrý, si uvaří či vybere, na co má zrovna chuť.“

Záštitu výzvě „Miluji jídlo, neplýtvám“ udělila Asociace společenské odpovědnosti, Ministerstvo životního prostředí České republiky a ministr zemědělství ČR.

Program Skutečně zdravá škola

Skutečně zdravá škola je komplexní program zdravého a udržitelného školního stravování a vzdělávání o jídle. Usiluje o to, aby si děti jídla vážily, znaly jeho hodnotu, dokázaly si je vychutnat a naučily se, jak vzniká. Všechny školy plnící program Skutečně zdravá škola nabízejí dětem kvalitní pokrmy a podporují a rozvíjejí v žácích zdravé stravovací návyky. Skutečně zdravé školy také umožňují žákům pěstovat bylinky, ovoce a zeleninu na školních zahradách, učit se základům vaření a navštěvovat místní farmy. Do programu se mohou zapojit mateřské, základní i střední školy. Mohou se pokusit o získání bronzové, stříbrné a zlaté medaile za splnění kritérií programu Skutečně zdravá škola. Momentálně je zapojeno 353 škol z celé České republiky a 67 z nich již splnilo bronzová, stříbrná nebo zlatá kritéria.

3 REAKCE

  1. Stará dobrá česká kuchyně vymizela v rámci tzv. „zdravého životního stylu“ z našich školních jídelen a bojím se, že jednou dojde i na důchodce, kteří si nechávají přivážet obědy od catheringu. To asi zhebnu hlady; dnes jsem slyšel jídelníček jedné mateřské školy v Turnově na příští týden. Tak 90 % těch jídel bych se nedotknul. Nechci, aby se pro mne jídlo stalo utrpením ani abych hladověl, ale bojím se, že mě to čeká.

  2. Pamatuju dobu, kdy se zbytky jídla ze školních jídelen, zádívodních jídelen, nemocnic vozily do JZD pro výkrm vepřů … teď se vyhazují.

  3. Počin „Zdravá škola“ je jistě fajn nápad, ale nic se nemá lámat přes koleno. Spoustu jídel, které naše jídelna vaří, děti vidí poprvé a tudíž k nim přistupují s krajní nedůvěrou a většinou se i bojí ochutnat. Doma do jídelníčku zařazuji ledacos, ale opatrně, jako doplněk a dbám na dochucení, aby zkrátka jídlo pěkně vonělo, pak na to děti mají chuť.
    V naší jídelně je problém maso. Super libové, ovšem po tepelné úpravě suché a těžko žvýkatelné, zkrátka nezaujme. Luštěniny se podávají samotné, jen s chlebem. Občas je něco i připálené. Kupodivu výborné jsou prý polévky.
    Myslím, že by se každá kuchyně měla, co nejkritičtěji ptát, zda by si to, které jídlo opravdu vybrala a pochutnala si na tom. Protože děti nemají ohledy dospělých a když jim to „nejede“ a nemusí to sníst, tak to nesnědí a o to spíš si dají pak brambůrky a kolu. A kde pak je smysl „Zdravé školy“? Děti to nejedí a potravinami se plýtvá.
    A opravdu nejsme rodina bumbrdlíčků přežívajících jen na fastfoodu.

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here