Názory na životosprávu miminek, batolat a malých dětí se v průběhu let liší. Zatímco naše matky či babičky dětem dávaly mnohdy rozmixovaný guláš už v pěti měsících, v dnešní době začínáme s příkrmy spíše pozvolna a vyhýbáme se cukrům a soli. Co tedy patří na talíř miminek a batolat?
Názory na stravu nejsou zcela jednotné ani v dnešní době, zatímco řada odborníků doporučuje alergeny nasadit co nejdříve, část odborníku až v pozdějším věku. Jídelníček miminek se samozřejmě liší také v každé zemi. Přinášíme tedy pouze doporučení, nikoliv dogma.
První měsíc příkrmů
S prvními příkrmy se obvykle doporučuje začínat po 4. ukončeném měsíci (nekojené děti) nebo po 6. ukončeném měsíci (plně kojené děti) věku dítěte. První příkrmy jsou hlavně o ochutnávání a nenahrazují mléčnou dávku, to až později. Doporučuje se začínat zeleninou. Ta má oproti ovoci neutrální chuť, takže pokud si na ni dítě zvykne, je větší pravděpodobnost, že později nebude preferovat pouze ovoce.
Začínáme jednodruhovou zeleninu, kterou podáváme vždy 2-3 dny a dítě sledujeme, zda nemá na nově zavedený druh alergii (průjem, zvracení, vyrážku…). Zeleninu je vhodné připravovat na páře a poté mixovat a před podáním přidat pár kapek kvalitního oleje (například olivového či lněného). Zeleninu, kterou již máme zavedenou, můžeme jakkoliv kombinovat. Mnohdy se doporučuje začínat dýní hokaido či cuketou, tato zelenina dětem obvykle chutná.
První příkrmy mohou někdy nemile překvapit vedlejším účinkem, a to zácpou. Dítěti proto můžete podat pár lžiček švestkové šťávy nebo švestkové přesnídávky, která mnohdy od problému pomůže.
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv zeleninu, snažte se vařit hlavně z lokálních zdrojů, nejlépe domácích či BIO. Vybrat si můžete také z kvalitních příkrmů ze skleniček.
Druhý měsíc příkrmů
V druhém měsíci příkrmů obvykle přidáváme k zelenině maso, žloutek a na konci měsíce také lepek. Maso se doporučuje pouze libové, a to nejlépe hovězí, králičí, kuřecí či krůtí. Zařadit můžete také ryby, tam se doporučuje začít těmi sladkovodními. Žloutek se pak doporučuje podávat dítěti jednou týdně.
Zavést můžete také večerní kaše, které si můžete vybrat mléčné či nemléčné, obvykle se ale začíná s bezlepkovými.
Na konci druhého měsíce je také čas na zavedení lepku. Ten můžete zavést například podáním kuskusu, dětského piškotu, nejlépe bez cukru, těstovina či kaše s lepkem.
Stále platí, že nové potraviny bychom měli podávat 2-3 dny a vždy jen jednu novou potravinu.
Ve třetím měsíci (nebo i o něco dříve) můžeme zavést ovoce a ovocné přesnídávky. Na začátek je dobrý například banán, vyhýbat bychom se měli citrusům a dalšímu exotickému ovoci. Ovoce se doporučuje podávat spíše k dopolední svačině.
Dítě už v této době obvykle jí mimo své mléčné dávky oběd, svačiny a večeři.
Třetí měsíc příkrmů
Ve třetím měsíci (nebo i o něco dříve) můžeme zavést ovoce a ovocné přesnídávky. Na začátek je dobrý například banán, vyhýbat bychom se měli citrusům a dalšímu exotickému ovoci. Ovoce se doporučuje podávat spíše k dopolední svačině.
Dítě už v této době obvykle jí mimo své mléčné dávky oběd, svačiny a večeři.
Čtvrtý měsíc příkrmů
Jídelníček dítěte se zpravidla rozšiřuje a mnoho matek již kojí pouze na dobrou noc a v noci. Dítě má mnohdy zavedenou ve formě příkrmů snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři.
Dítě by si pomalu mělo zvykat také na kousky jídla. Na začátek můžete do jídelníčku dítěte zařadit například dětské křupky a jídlo postupně přestat mixovat na hladkou kaši. Dítě však nikdy nenechávejte u jídla bez dozoru.
Pátý měsíc příkrmů
Dítě už obvykle pojídá větší kousky, proto můžete připravovat různé placky, muffiny, palačinky a podobně.
Určitě můžete podávat také pečivo a mléčné výrobky, jako je bílý jogurt, lučina či máslo.
Po jednom roce života
Po jednom roce života může dítě téměř všechny potraviny. Jídelníček by měl být pestrý, ale zdravý. Myslete však na to, že batole není malý dospělý. Jídelníček by se měl skládat primárně z kvalitní zeleniny, ovoce, luštěnin, obilnin a libového masa. Od jednoho roku může dítě také „problematické“ alergeny, jako je bílek, kravské mléko či jahody a rajčata. Například med se však doporučuje až později, stejně jako jádra ořechů, kde hrozí zadušení (ořechová másla však můžete podávat už před prvním rokem života).
Pokud sáhnete po dětských přesnídávkách, sušenkách či křupkách, vybírejte bez přidaného cukru a soli, nejlépe v bio kvalitě. Odborníci nedoporučují ani palmový olej, který se bohužel mnohdy používá i v dětské stravě. Výběr potravin je veliký a mnohdy mají drahé a značkové produkty daleko horší složení, nežli méně známé produkty z drogerie.
Mléko, ať už umělé nebo mateřské, se doporučuje dětem dávat i po prvním roce života, nejlépe do tří let. Dávkování je na matce a dítěti, obvykle však děti dostávají mléko především na dobrou noc. Dbejte také na pitný režim, pro dítě je nejvhodnější voda (do roka by to měla být kojenecká voda) a dětské čaje. Výjimečně můžete dítěti podat i ovocnou šťávu bez cukru, pokud se však konzumuje častěji, kazí zuby.
A co batolatům vařit?
V dnešní době máme na trhu hned několik kuchařek, které se specializují právě na miminka, batolata či malé děti. Vařením pro malé děti se zabývá také hned několik maminek na sociálních sítích. My vám doporučujeme instagramový účet recepty_pro_synka, kde najdete recepty vhodné cca od 10. měsíce dítěte.
