Přínosy dlouhodobého půstu a jeho historie

0
343
Foto pixabay

K nejznámějším půstům s dlouholetou tradicí určitě patří velikonoční půst. Velikonoce jsou považovány za hlavní křesťanský svátek, o jehož hlubší prožití se má postarat tzv. přípravná doba neboli doba postní. Velikonoční půst církev praktikuje přes sedmnáct set let a mnohem více než o jídlo jde o čas, o vytvoření prostoru pro Boha. Vše o půstu nám prozradí odborník Michal Nikodem.

Právě v postní době hledají křesťané více času na Boha – zříkají se jídla a zábavy, aby se na něj mohli plně soustředit i jinými prostředky než jen modlitbou. Pro křesťanský svět začíná doba půstu Popeleční středou, která ukončuje masopustní veselí (Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí, pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy). Velikonoční půst trvá 40 dní (neděle se nezapočítávají) a uzavírá ji Svatý týden, resp. oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nejpřísnější postění připadá právě na Popeleční středu, kdy dělá kněz věřícím křížek na čele z posvěceného popela z ratolestí (kočiček), a potom na Velký pátek, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Svatý týden provází spousta křesťanských rituálů, mezi nimi i ty související s jídelníčkem:

  • Modré pondělí je velice důležité dodržovat pitný režim a dodat tělu hodně vody
  • Šedivé úterý servírují se kroupy a šoulet
  • Sazometná středa lidé pečou jidášky
  • Zelený čtvrtek jídelníček tvoří zelené jídlo, proto se nejčastěji vaří špenát
  • Velký pátek nejpřísnější den půstu, je povoleno jen jedno bezmasé jídlo
  • Bílá sobota pečou se mazance a beránci
  • Boží hod velikonoční v neděli jsou posvěcovány velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, chleba i víno)
  • Velikonoční pondělí od pondělí začíná týden vaječných pochoutek

Lidové stravovací zvyky

Mnoho původních velikonočních zvyků a obyčejů se dodržuje i v současnosti. Většina z nich má nějaký symbolický význam, postavený na kulturních a náboženských tradicích, pověrách nebo pranostikách. K Velikonocům se vážou i zvyky, které nejsou součástí křesťanství, ale vycházejí z praktického života.

Období od února do jara bývalo historicky v našich podnebných podmínkách jedním z nejtěžších, pokud jde o přežití. Protože nebyly lednice a mrazáky, hospodářská zvířata se zabíjela postupně v průběhu celého roku – velká drůbež jako husy, kachny a krůty nejčastěji od podzimu do zimy, prasata nejvíce v zimě. Zabíjačky probíhaly v jednotlivých staveních postupně a ten, který zrovna zabíjel, dával svým sousedům výslužky v podobě jitrnic, zabijačkové polévky apod. Díky tomu měli prostí lidé alespoň jednou týdně maso. Jak zásob v průběhu zimy ubývalo, bylo potřeba uskrovnit se a toto chudé období na konci zimy a začátku jara se stalo obdobím půstu.  

V zimě ani slepice nenesly vejce a první vejce, která drůbež začala snášet, byla použita na vysezení kuřat. Proto žlutá barva, kuřátka, vejce atp. sloužila jako symbol příchodu jara, radosti, znovuzrození. V zimě se nedojily krávy, kozy nebo ovce, protože byly ve vysokém stupni březosti a mléko se začalo dojit až po narození mláďat. Na jaře se pak oslavovala mláďata – jako dar přírody, příchod nového života, nové zdroje jídla.

Mezi obdobím hojnosti a půstem se slavil Masopust, během kterého se všichni veselili, hodovali a pili, co hrdlo ráčilo. Bylo dovoleno najíst se do syta, dopřát si maso, jitrnice, tučné smažené koblihy aj., ale po Masopustu začal poměrně přísný půst. Lidské tělo vydrží bez jídla velmi dlouho, až týdny. Opravdový asketa tak zvládne bez jídla celé období od Masopustu až do Velikonoc. Ovšem za předpokladu, že bude tělu doplňovat tekutiny, bez kterých fungovat nemůže.

Letem světem půstu

Velikonoční půst měl tradičně velmi přísnou podobu. Po celých 40 dní se nesmělo jíst maso, vejce a mléčné výrobky, zpravidla se jedlo pouze jednou denně. Výjimku tvořily neděle, kdy byla pravidla mírnější. Během postní doby byla vyžadována střídmost v jídle a jíst se měly hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty, různé druhy polévek. Dnes je velikonoční půst vnímán a dodržován v mnohem mírnějším duchu. Lidé se snaží dodržovat střídmost v jídle, ale ne striktní. Ani v současnosti by však neměla být postní doba jen o dodržování půstu v jídle a odříkání si zábavy. Důležité je obrátit se sám k sobě a říct si, zda nás život, který žijeme, naplňuje.  Jestli je správné žít povrchní život a kupovat spoustu zbytečností, které jsou nám vnucovány a které ke šťastnějšímu životu nepotřebujeme. Jde jen o to pozastavit se, tyto věci si uvědomit a začít žít v souladu se svým svědomím, přírodou, okolím.

Jogínský půst je velmi stará technika zvaná Šankhaprankšalána, která začíná být v západním světě známá a používaná. Spočívá v tom, že se při úplňku dodržuje půst spojený s pitím slané vody a je doplněný speciální sadou cvičení. Cílem je vyprázdnit střeva před tím, než se začne konzumovat zeleninová dušená strava. Na půst navazují meditace a střídmá vegetariánská strava. Šankhaprankšalána působí velmi blahodárně na celý organizmus, tělo i mysl.

Fitness půst vychází ze schopnosti těla přizpůsobit se střídání období půstu a hojnosti, na které je zvyklé už od prehistorie. Dnešní trendy ve fitness fungují na principu, že lidské tělo slouží i jako zásobárna energie, která se v určitý čas kumuluje a v určitý čas spotřebovává. Nabírání hmoty je tak spojeno s větším příjmem potravy a silovým, neaerobním cvičením, zatímco následující období rýsování svalů s nižším kalorickým příjmem a zařazením více aerobního pohybu. Tímto způsobem si tělo zvykne zásoby nabrat a pak zase pustit (shodit) a nebojí se spálit velké množství tukových zásob.

Při jakémkoli půstu je důležité dodržovat pitný režim. Dehydratace hrozí zvláště na začátku půstu, kdy organizmus zpomalí a nevysílá signály žízně. V průběhu půstu pak pravidelný a vhodný pitný režim, který tělu zajistí dostatek tekutin i minerálních látek, významně podpoří všechny důležité životní funkce.

Přínosy dlouhodobého půstu

Na začátku, po odeznění euforie z odhodlání, může být postění velmi těžké, ne-li kruté. Tělo i mysl podstupují něco, co pro ně není každodenní přirozeností. Takže se nejdříve propadneme kamsi dolů, do temna, kde se mohou vynořovat těžké věci a silné emoce (vztek, agrese, úzkost apod.) – vše se zintenzivní. Poté přijde další fáze, kdy začíná pocit lehkosti, volnosti, zářivosti, tzn. vystoupáme kamsi nahoru. Toto příjemné období pak přetrvává – kratší nebo delší dobu, podle osobnosti.

Každý půst by měl být doprovázen klidem, proto je vhodné umírnit všechny aktivity, celkově se zpomalit, dát prostor meditaci. Celá zrychlená mysl se tak uklidní a stane se jasnější, citlivější, pozornější. Díky tomu vznikají méně třecí plochy nebo konflikty s okolím a po pracovní stránce jsme efektivnější, rychlejší, bystřejší. Pokud bychom si dopřáli několikrát do roka půst s klidem a meditací (v křesťanském světě je během roku několik delších postních období), byla by naše psychika ve skvělé kondici a nepotřebovali bychom psychoterapeuty. Nebo jenom minimálně.

Dlouhodobý půst bez masa, cukru, tuků, alkoholu a často i bez mléka má na tělo detoxikační účinky. K tomu v nemalé míře přispívá také vhodný pitný režim, protože pomáhá z těla odplavovat odpadní látky. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní pramenité a minerální vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek. Díky detoxikaci těla se pak revitalizuje náš mikrobiom. Ozdravená střeva začnou produkovat ty správné mikroorganizmy, které si následně žádají tu správnou stravu, a tím i naše psychika produkuje ty správné myšlenky.

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here