Bez dostatečného množství tekutin není možné správné fungování a dobrá kondice našeho organizmu. To platí za jakéhokoli počasí, v horkých dnech obzvlášť. Nedílnou součást pitného režimu mají tvořit přírodní vody – minerální, pramenité nebo kojenecké. Jejich nabídka je v České republice velká a pestrá. Každý si tak dosud mohl dopřát vodu chráněnou přírodou a z přírody bez úprav pocházející, i když nebydlí v blízkosti zdrojů kvalitní vody. Každý mohl mít kvalitní vodu po ruce a dodržovat pitný režim – bude moci i s vyšším DPH?
„Aktuální vysoké teploty posledních měsíců podtrhují a zdůrazňují nutnost dbát na vhodný pitný režim a doplňovat tekutiny včetně případných funkčních prvků důležitých pro správné zajištění metabolických procesů organizmu. Proto zamýšlené zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 15 % na 21 % u minerálních, pramenitých a kojeneckých vod nepovažuji za krok správným směrem. Lidem, kteří by měli ve svém vlastním zájmu odpovědně dodržovat zdravý pitný režim, bohužel vyšší DPH může zkomplikovat přístup k těmto vodám. Přitom se často jedná například o seniory, kteří potřebují minerální vody ve svém pitném režimu včetně výtěžků z léčivých zdrojů.
Kojenecké vody
Bez kojeneckých vod se těžko obejdou rodiny s malými dětmi. Navíc ne vždy a všude mají lidé přístup k pitné vodě, balená voda se musí používat i v mnoha rekreačních sídlech,“ komentuje současnou situaci MUDr. Petr Tláskal, ústavní nutriční lékař z Oddělení léčebné výživy FN Motol Praha, předseda Společnosti pro výživu a současně i člen vědecké rady AquaLife Institutu. „Dle mého soudu by bylo lépe využitelné zvýšení daně na energeticky bohaté a jinak nutričně chudé potraviny, které podporují rozvoj obezity a tím i nemocnosti našich obyvatel. Pro stravování dětí ve školních zařízeních to umožňuje tzv. Pamlsková vyhláška. Jedná se i o regulaci cukrů v nápojích. Kojenecké a pramenité vody, přírodní minerálky i léčivky této vyhlášce vyhovují, a proto by měly mít nižší sazbu DPH, k širší využitelnosti nejen u dětí, ale i dospělých,“ dodává Tláskal.
Živitelka voda
Na vodě závisí většina metabolických pochodů v těle, od vstřebávání přijatých živin přes rozvod důležitých látek až po odstranění látek škodlivých. Nedostatek tekutin snižuje celkovou fyzickou i duševní výkonnost, může způsobovat únavu, bolesti hlavy, kloubů aj. Při jejich dlouhodobém nebo významném nedostatku mohou být zdravotní potíže ještě daleko závažnější. Přitom je poměrně vysoké procento osob ohroženo dehydratací – senioři, děti, osoby trpící častými průjmy nebo zvracením. Dostatečný pitný režim v čele s neochucenou vodou nebo ještě lépe balenými přírodními minerálkami, které dodají tělu navíc i důležité minerální látky, je zkrátka nezbytný.
„V horkých letních dnech se více potíme a ztrácíme tím i minerální látky, které je třeba doplnit. V opačném případě by mohlo dojít k nerovnováze mezi množstvím tekutin v buňkách a tekutin v jejich okolí, mezibuněčném prostoru. To může mít za následek otoky, zvýšení krevního tlaku i spousty dalších potíží,“ vysvětluje odborník AquaLife Institutu na výživu se specializací na sportovní výživu RNDr. Pavel Suchánek a dodává: „totéž platí při sportu, kdy dochází v kombinaci tepla a zátěže k rychlejším ztrátám vody i minerálních látek především rychlejším dýcháním (voda) a pocením (minerální látky, voda). Proto je dobré doplňovat tělu kromě vody i minerální látky. K tomu mohou dobře posloužit balené středně, případně silně mineralizované vody.“
Děti a starci v ohrožní
Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé. U starších lidí mizí pocit žízně a s ním i potřeba doplňovat tekutiny, navíc jich ztrácejí více kůží i močí než lidé v produktivním věku. „Také u dětí dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně. Často v zápalu her, aktivit a okolních podnětů prostě pít nestíhají. Nedostatečným a nepravidelným pitím si však snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. A protože mají více mimobuněčných, ale méně cirkulujících tekutin, jsou náchylnější k jejich ztrátám a rychlé dehydrataci,“ varuje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka AquaLife Institutu se zaměřením na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění u dospělých i dětí.
