Antibiotika: u 30 % dospělých vyvolají průjem

0
252

Antibiotika jsou zázračný lék – penicilin zachránil již více než 200 milionů životů. Spolu se smrtícími patogeny ale bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost 30 % dospělých. I když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve 40 procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší u užívání širokospektrých antibiotik předepisovaných i při respiračních onemocnění a roste přímo úměrně s délkou užívání antibiotik.

Pro organizmus, který je již oslaben bojem s nemocí a užíváním antibiotik, znamená průjem velmi vyčerpávající komplikaci. Vede k dalšímu poškození mikrobiálního prostředí ve střevě a prodlužuje délku rekonvalescence. Obnova střevního mikrobiomu je přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.

Proč antibiotika ničí střeva?

Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání. Dle americké studie dokonce není mikrobiom (neboli mikroflóra), tedy souhrn všech mikroorganismů žijících v trávicí soustavě, zcela stejný ani po dvou letech od užívání antibiotik – probiotika přitom toto období významně zkrátí.

Střevní mikrobiom pomohou před negativními vlivy ochránit probiotika a prebiotika na několika úrovních. Mechanický účinek spočívá v tom, že bojují o místo přilnutí na střevní sliznici a o potravu s ostatními bakteriemi. Pokud místo na střevní sliznici získají, patogenům chybí místo a potrava. Probiotika chrání mimo jiné střevo i tak, že přirozeně vylučují metabolity (antibakteriální látky). Dále mají probiotika imunomodulační účinek, a díky tomu nejen že působí ve střevech, ale současně zlepšují celkovou imunitu organizmu. Ta je přitom po užívání antibiotik snížena.

Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Stabilizace střevního mikrobiomu může trvat až 12 měsíců po vysazení antibiotik, proto je vhodné poté používat probiotika pro dlouhodobé užívání s nižším počtem bakterií.

3 nejčastější mýty

Užívání probiotik u antibiotik spolu s antibiotickou léčbou je zbytečné, nic mi nehrozí.  Je prokázáno, že až 30 % dospělých a 40 % dětí trpí průjmem při nebo po užívání antibiotik.

Při antibiotikách stačí, když budu jíst mléčné výrobky, a průjem dostat nemůžu. Antibiotická léčba představuje velkou zátěž na organizmus, proto přírodní zdroje probiotických bakterií jako jsou zakysané mléčné výrobky, kyselé zelí nebo kvašené okurky nestačí. Vhodné je užívat probiotika s co největším počtem kmenů a počtem bakterií.

Pokud berete antibiotika, nemá cenu současně brát probiotika – antibiotika je stejně zabijí. Řešením je brát probiotika mezi dávkami antibiotik tak, aby se antibiotika již stačila vstřebat do krve (ideální doba je ve 2/3 mezi dávkami antibiotik).

Která probiotika koupit?

Často se stane, že nám při podávání receptu na antibiotika lékař řekne, ať si v lékárně koupíme i probiotika. Ale jaká? Pokud nechcete spoléhat na radu lékárníka, přečtěte si, podle čeho vybírat. Při užívání potom dbejte na to, abyste probiotika užívali ve dvou třetinách intervalu mezi antibiotiky, kdy je již účinná látka vstřebána do krevního oběhu. Probiotické bakterie pak negativní vliv antibiotik pomohou napravit. Pokud vám lékař předepíše antibiotika, v lékárně při jejich nákupu požádejte lékárníka též o probiotický přípravek pomáhající chránit váš střevní mikrobiom.

  • Obecně platí, že probiotický výrobek by měl obsahovat alespoň miliardu živých probiotických organismů. Hodnotu koncentrace probiotických bakterií značí tzv. CFU, neboli Colony Forming Unit, která by měla tedy být minimálně 109.
  • Při užívání antibiotik je vhodné užívat silnější probiotický výrobek (tedy ten, který obsahuje 20 miliard živých probiotických bakterií) s větším počtem probiotických kmenů (9 a více).
  • Obal – i obal je důležitý, a to kvůli propustnosti vzdušné vlhkosti. Nejvhodnější jsou hliníkové obaly (sáček, blistr), nejméně vhodná pak umělohmotná dóza. Při nesprávném uchovávání může dojít k předčasné aktivaci „uspaných“ probiotik. 
  • Vhodná je kombinace probiotik a prebiotik, která zaručí, že probiotika budou mít dostatek potravy, než dorazí ve střevě na místo určení (prebiotika = nestravitelná část potravy, vláknina, která působí jako „potrava“ pro probiotika).

Reagovat na článek

Please enter your comment!
Please enter your name here