Grilovací sezóna je v plném proudu. Spotřebitelská organizace dTest proto nechala otestovat dvanáct vzorků mletého masa – osm čistě hovězích a čtyři míchané. Na první pohled totožné výrobky oficiálně spadají do dvou základních skupin. První z nich představovalo mleté maso. U druhé skupiny šlo o výrobky z mletého masa či mělněné maso a společným znakem bylo zařazení mezi polotovary. Dobrou zprávou je, že u obou skupin mohla laboratoř konstatovat mikrobiologickou nezávadnost.
Zaměřeno na obsah masa
V celkovém hodnocení byl rozhodující výsledek analýzy obsahu masa. S mletým masem je to jednoduché, protože obsahuje pouze maso bez dalších přísad. Umleté maso prodávané coby polotovar už může obsahovat i něco navíc, výrobce však musí dodržet veškeré deklarace na obalech. Polotovary se proto testují podobně jako masné výrobky a sleduje se u nich zejména obsah masa, který musí souhlasit s údajem na etiketě.
Obsah masa laboratoř ověřovala nepřímou metodou, která je zatížena až desetiprocentní nejistotou, proto se s ní lze dobrat i k více než 100% podílům masa. Nejnižší podíl masa laboratoř zaznamenala u čistě hovězího polotovaru Billa/Vocílka Hovězí maso mělněné speciál.
Klamání zákazníků
Naměřené hodnoty obsahu masa pak dTest porovnal s údaji na etiketách. „Většina výrobků touto zkouškou prošla bez zásadních závad, jediný vážný problém jsme odhalili u výše zmíněného polotovaru Billa/Vocílka. Podle etikety měl obsahovat 95 % hovězího masa, čemuž se však nalezených 84 % nepřiblížilo ani po připočtení nejistoty měření. Za klamání zákazníků si tak hovězí polotovar Billa/Vocílka odnesl nedostatečnou známku,“ uvádí šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Procentuální podíl kolagenu
K dalším důležitým parametrům patřil procentuální podíl kolagenu na celkovém obsahu bílkovin. Toto číslo vyjadřuje množství pojivové tkáně – například šlach, kůží či chrupavek – ve výrobku. Čím nižší poměr kolagenu, tím dokonaleji očištěné maso výrobce použil. Zároveň jde o důležitý parametr jakosti mletého masa. Zjištěný poměr kolagenu v bílkovinách se u čistě hovězího masa pohyboval od 6,1 % do 16,2 %, přičemž vzorek s druhou uvedenou hodnotou přesáhl zákonné požadavky na kvalitu.
Tučnost mletých mas
Druhou zásadní vlastností mletého masa je tučnost. Podle nařízení Evropské unie by u hovězího neměla překročit 20 %, směs hovězího s vepřovým pak může obsahovat nejvýše 30 % tuku. Informace o tučnosti také patří mezi povinné údaje na obalu.
„Samotné hovězí je přirozeně libovější. V průměru se podíl tuku v testovaných produktech pohyboval okolo 10,5 %. Bohužel jsme u mletého hovězího narazili na dva problémy s překročením hodnot deklarovaných na obale. Výrobky Tesco Mleté maso hovězí a Albertovo kvalitní Hovězí výrobek z mletého masa obsahovaly shodně 11,8 % tuku, přestože deklarovaly 9,4 %, respektive 8,7 %,“ říká Hana Hoffmannová.
V mixovaném mase můžete počítat s asi 21 % tuku, přičemž jeho obsah v testovaných vzorcích kolísal od 17,1 % do 25,5 %.
Mikrobiologická čistota
U mletého masa je klíčová jeho mikrobiologická čistota. V poslední den trvanlivosti se laboratoř zajímala o (ne)přítomnost nebezpečných bakterií listerií, salmonel, celkové počty mikrobů a bakterií Escherichia coli. Listerie ani salmonely se v žádném ze vzorků nenašly vůbec. Kontrolovaly se i celkové počty mikrobů a escherichií. Ani v jejich případě nebyl důvod ke znepokojení.
Další přísady
Při kontrole etiket si dTest, kromě přesnosti deklarace obsahu tuku a masa, všímal i uvedených ingrediencí. U mletého masa žádné složení obvykle nenajdete, výjimkou jsou pouze mixované výrobky, kde se uvádí podíl jednotlivých druhů mas. U polotvarů však můžeme očekávat celou škálu přísad.
„Možná až příliš pestré složení uváděly etikety hovězích i míchaných polotovarů značky Albertovo kvalitní. V každém z nich jsme našli tři z námi sledovaných složek, což jim přineslo nejvýraznější bodovou ztrátu. Společným znakem byl přídavek sušené červené řepy, sloužící pravděpodobně ke zlepšení barvy,“ uzavírá Hana Hoffmannová.
Všechno mleté maso je sajrajt.Dnes se nedá konzumovat nic ,všechno jsou náhražky jen aby to vyšlo levně a draze prodat.Za komunistů byly potraviny levné a velmi chutné.Dnes žereme kapitalistický sajrajt.
Je to v lidech, dokud budou lidi nakupovat stylem „je mi jedno z čeho to je, ale je to o 0,50 Kč levnější v akci“, tak se to bude vyrábět. Na druhou stranu je dnes na výběr šunt vs. kvalita, např. „šunka“ ala Clever vs. prosciutto cotto nebo jamón. Ale dost to mění, lidi to začínají více řešit a brát jídlo jako požitek, nejen jako nutnost. U nás je problém, že to nejlevnější často není tím, čím má být, což v Německu v Švédsku neexistuje, prostě i ten nejlevnější sýr je sýrem, apod.
To nikoho nepřekvapí. Překvapí spíše to, že si to ještě někdo v obchoďáku koupí.