Pokud se vám někdy zdálo, že limonáda v cizině chutná jinak než doma, dají vám naše výsledky srovnání za pravdu. Je dlouho známým faktem, že limonády se v různých státech různě sladí. Někde používají cukr, jinde fruktózo-glukózový sirup. Výsledky srovnání časopisu dTest navíc ukázaly, že v některých státech se do složení vloudila i náhradní sladidla.
I když aktuální situace cestování celkově nepřeje, rozjela se redakce dTestu do německých, českých a polských obchodů, aby z nich přivezla zástupce globálně rozšířených citrusových limonád, a to pomerančových nápojů Fanta a Mirinda a citronových Sprite a 7Up. Do srovnání se tak dostaly čtyři trojice limonád s téměř totožným vzhledem a co nejpodobnějším objemem. Jaké byly výsledky?
Stejná značka, ale odlišnosti
Opět potvrdily, že odlišností může být víc než dost. Například náhradní sladidla. Z pohledu českého zákazníka se objevují ve všech čtyřech limonádách. Přídavek náhradních sladidel může souviset se snahou snížit obsah cukru v nápojích. Rozdíl se pak promítá i do výživových údajů. Česká varianta Spritu obsahuje nejméně cukru (2 g/100 ml) a na etiketě je dokonce pojmenována jako nízkoenergetická limonáda. To německá a polská varianta ukrývá cukru čtyřikrát, resp. pětkrát víc. „I když pravé důvody rozdílného slazení můžeme jen odhadovat, lze k tvrzení výrobců, že kombinací přírodních a nízkokalorických sladidel pracují na snižování obsahu cukrů, namítnout, že slazené limonády rozhodně nemají tvořit páteř pitného režimu, ale měly by být spíše jen nápojovým dezertem. S tímto přístupem by přidávání náhradních sladidel nemuselo být nutné,“ objasňuje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Německé limonády obsahují i ovocné šťávy
Seznamy ingrediencí se rozcházely i u dalších položek: zatímco český a polský Sprite dosahuje citrónové příchuti za pomoci přírodních aromat, ten německý obsahuje i 1,1 % šťávy z limetky a citrónu. Rozdílný přístup vysvětluje výrobce německou snahou o omezení obsahu cukru v receptuře, a úkolem ovocné šťávy je tedy vytvoření plné ovocné chuti. Podle vyjádření výrobce jde v německém případě o výjimku, obecně prý složka ovocné šťávy není součástí receptury tohoto nápoje.
Další oblastí, ve které se jednotlivé národností varianty lišily, bylo použití přídatných látek a aromat, kde byl rozdíl výraznější. Z etiket limonád Mirinda a 7Up vyplývalo, že německá varianta voní po přírodním aromatu, jde tedy o vonnou látku získanou přímo z ovoce. Česká a polská verze obsahovala pouze aroma, a může tedy vonět i po látce zcela nepřírodního původu, i když by podle výrobce měla být aromata všude stejná.
Po zohlednění všech skutečností stanovila redakce časopisu pořadí. Kladně se hodnotil co nejmenší počet přídatných látek a vyšší ovocný podíl. V úvahu se bral i obsah cukru. Nejlépe se ve srovnání vedlo německým výrobkům. Obsadily první místa u tří výrobků (Sprite, 7Up a Mirinda), v případě Fanty uspěla nejlépe polská varianta, a to díky vysokému ovocnému podílu a použití ovocných aromat.
Dvojí kvalita v EU
Srovnání bylo součástí kampaně společnosti dTest Stop dvojí kvalitě, která upozorňuje na rozdíly mezi kvalitou a složením stejně označených výrobků v rámci Evropské unie. Jejím cílem je přijetí takových opatření, aby každý spotřebitel dokázal při běžném nákupu rozlišit, že jde o výrobek v různých variantách, a určit, o jakou variantu se jedná. Než k závaznému přijetí dojde, radí šéfredaktorka Hana Hoffmannová zaměřit se na etikety výrobků. „Stojí za to je číst. Jen tak můžete ještě před nákupem zjistit, zda vybraný výrobek – v tomto případě ovocná limonáda – obsahuje náhradní sladidla nebo ovocnou šťávu, případně si vybrat jinou, která bude lépe vyhovovat vašim představám.“
