Isotonické nápoje – minerály či ionty, nebo spíš cukr a chemie?

0
111

Pronikají do regálů běžných supermarketů a často se „tváří“ nepostradatelně. Jde o produkty, které obestírá aura drinku nezbytného ke sportovní aktivitě a lepším výkonům. V čem spočívá jejich přínos? Spotřebitelský časopis dTest prozkoumal nabídku 21 tzv. isotonických nápojů z českých obchodů. Některé obsahují složky, kterým bychom se měli raději vyhnout – nejen ve sportovním, ale i běžném životě.

„V prvé řadě je potřeba říci, že po hodině joggingu stačí člověku k doplnění ztracených minerálů zahnat žízeň vodou, případně se najíst. Pokud však rádi kupujete nápoje, které jsou na první pohled střižené na míru sportovcům, je dobré vědět, jaké jsou mezi nimi rozdíly, abyste zbytečně nezatížili své zdraví či peněženku,“ říká úvodem Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest.

Vyjasněte se účel

Pro výběr správného sportovního nápoje je zásadní uvážit, k čemu vám má vlastně sloužit, a tedy jaké složky nápoje jsou pro vás důležité. Zda to je energie ze sacharidů, kterou potřebujete doplnit kvůli regeneraci, nebo obsah minerálních látek, hlavně sodíku a hořčíku, které jste ztratili při pocení. Pokud chcete například pouze doplnit minerální látky, pak stačí sáhnout po iontovém nápoji bez energie. Některé produkty totiž poskytují pouze minerální látky v podobě iontů, jiné obsahují také cukr, maltodextrin, fruktózu či glukózo-fruktózový sirup.

Isotonické nápoje mají stejnou „hustotu“ minerálních látek jako tekutiny v těle, proto se vstřebávají pomaleji. Lidský pot má však nižší osmolalitu než tělesné tekutiny, což znamená, že ionty spolu s potem tak snadno tělo neopouštějí. Proto pitím isotonických nápojů můžeme do těla dodávat víc iontů, než se jich ve skutečnosti vyplaví a než je zapotřebí. Z toho důvodu se tento typ nápojů doporučuje zejména po intenzivní fyzické aktivitě jako součást regenerace. Prodávají se jak v podobě hotového produktu, který stačí jen otevřít a vypít, tak práškové směsi určené k zalití vodou, rozpustných tablet nebo sirupů k naředění.

Sladidla, barviva a konzervanty

Některé sportovní limonády však obsahují i ryze nesportovní složky: náhradní sladidla, syntetická barviva a konzervační látky. „Barva nápoje bezpochyby nemá vliv na výkonnost sportovce, přesto výrobci své produkty barví, a to v některých případech problematickými azobarvivy. Ta dodají výrobku sytý a dlouhotrvající odstín, smějí se však v potravinách používat jen omezeně a mohou ovlivňovat pozornost a činnost dětí. Obsahují je například výrobky Nutrend UniSport Wild Strawberry, Weider FreshUp, či Oshee For Runners,“ uvádí Hoffmannová a dodává: „Brilantní modř FCF se mezi azobarviva neřadí, přesto jej neprovází nejlepší pověst. Navíc je nutnost jejího použití diskutabilní. Na image prostředku k čištění oken vsázejí například produkty Gatorade Cool Blue a Powerade Moubtain Blast.“

Náhradní sladidla se používají k zajištění sladké chuti, aniž by zároveň z nápoje vytvořily zdroj rychlé energie. Na chuť sladidel (nejčastěji acesulfamu K a skuralózy) vsadila víc než polovina zkoumaných výrobků. Podobně jako konzervační potravinářská chemie náhradní sladidla nikomu akutně neuškodí, ale přispívají do bohatého mixu chemikálií, kterému jsme během dne vystaveni. Na konzervaci sorbanem draselným se spolehly sirupy a nápoje Nutrend UniSport Wild Strawberry, Survival Ionix Fair Power, Weider FreshUp, Decathlon/Aptonia Iso Ready to Drink a Oshee For Runners.

„Nevyzpytatelnost koktejlového efektu zmiňujeme pokaždé, když narazíme na látky, bez kterých se výrobek může obejít. Během dne vystavujeme své tělo směsi chemických vlivů, o kterých nemáme ani tušení. Proto je lepší se těm, o kterých víme, raději vyhnout,“ uzavírá Hoffmannová.

Reagovat na článek

Please enter your comment!
Please enter your name here