Pitný režim dětí je v režii maminek

0
224
Foto: pexels.com

Již od batolecího věku se u dětí utváří základy správné životosprávy včetně pitného režimu. Naprosto zásadní podíl na formování stravovacích a režimových návyků má každodenní chování nejbližšího okolí dítěte. Podle výsledků aktuálního průzkumu1) AquaLife Institutu 56 % současných a nastávajících maminek uvedlo, že jejich pitný režim po porodu se podobá nebo se bude podobat tomu v době těhotenství, kdy více pily a dávaly přednost neochuceným vodám. Bezmála polovina cílové skupiny uvedla, že hlavním důvodem k zachování pitného režimu z doby těhotenství i po porodu je snaha pokračovat ve zdravém životním stylu. Mezi nejčastěji uváděné nápoje, které současné i budoucí maminky pijí nebo plánují pít po porodu, patří kohoutková voda, neslazený čaj, voda se šťávou, džusy, káva, balená neochucená voda a neochucená minerálka. 

Kolik toho v jakém věku mají děti vypít

Děti napodobují chování svých rodičů také v případě pitného režimu. Pokud dítě nevidí matku pít nebo ji vidí pít po celý den jen kávu, nelze se divit, že nemá potřebu pít a že odmítá obyčejnou vodu. Navíc děti obecně netrpí pocitem žízně tak intenzivně jako dospělí, přitom i mírná dehydratace má u nich velmi výrazný negativní efekt. U dětí je tedy zásadní, aby jejich pitný režim sledovali rodiče a zároveň jim byli dobrým příkladem.

Doporučené denní množství vody (příjem v nápojích a pevné stravě)

Věkové kategorie Tekutiny na kilogram tělesné hmotnosti a den
kojenci 0–3 měsíce 130 ml/kg/den
4–11 měsíců 110 ml/kg/den
1–3 roky 95 ml/kg/den
4–6 let 75 ml/kg/den
7–9 let 60 ml/kg/den
10–12 let 50 ml/kg/den
13–14 let 40 ml/kg/den
15–18 let 40 ml/kg/den
dospělí 35 ml/kg/den

zdroj: Referenční hodnoty pro příjem živin, Dach 2019

Dítě, které nepije dost, bude neklidné, zlobivé, bude mít větší hlad nebo chuť na sladké. Ve školním věku pak může mít také horší výsledky, protože bude mít problém se soustředěním na mentálně náročnější činnost. Kromě toho může mít dítě větší tendence ke vzniku obezity a řady metabolických chorob. Pití dostatečného množství vhodných tekutin totiž pomáhá lépe regulovat chuť k jídlu. Pravidelný a vhodný pitný režim je u dětí stejně jako u dospělých nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných.

Co mají děti pít

Vedle dostatečného množství tekutin je důležitý i správný výběr nápojů. Přestože děti většinou preferují sladkou chuť obecně, tedy i u nápojů, je potřeba naučit je pít hlavně neochucenou vodu.

Vhodné nápoje

Základem pitného režimu dětí by měla být čistá voda. Ideální pro děti k pití jsou přírodní pramenité, kojenecké i minerální vody, které se vyznačují původní čistotou – do jejich přirozeného složení není nijak zasahováno, nesmí se používat chemické úpravy, nedezinfikují se. Vodu je pak možné ochutit ovocem nebo bylinkami. Pitný režim dětí lze zpestřit bezkofeinovými čaji, vhodné jsou zejména bylinkové (například heřmánek, roibos, citronová tráva, máta), a částečně také neslazeným mlékem.

U minerálních vod je důležité sledovat jejich celkovou mineralizaci a množství jednotlivých rozpuštěných látek. Největší roli hraje obsah sodíku, který by neměl převyšovat množství 100 mg/1 l – tento limit splňují všechny slabě i středně mineralizované a některé silně mineralizované vody. Pokud se dítě pohybuje v horku nebo intenzivně sportuje, může silně mineralizovaná voda plnit funkci iontového nápoje. V horku a při sportu z organizmu odchází nejen voda, ale i minerální látky (včetně sodíku), které je třeba tělu doplnit spolu s tekutinami. Silně mineralizované vody jsou vhodné také v případech, kdy dítě zvrací nebo má průjem.

Přírodní minerální vody a obsah rozpuštěných pevných látek (RPL):

  • velmi slabě mineralizované                     do 50 mg RPL
  • slabě mineralizované                              50–500 mg RPL
  • středně mineralizované                          500–1500 mg RPL
  • silně mineralizované                               1500–5000 mg RPL
  • velmi silně mineralizované                      nad 5000 mg RPL

Minerálky s vyšším obsahem hořčíku nebo vápníku, které zároveň nemají příliš sodíku, jsou pro pitný režim dětí vhodné, i když mají vyšší celkový obsah rozpuštěných látek a patří do kategorie silně mineralizovaných. Proto je dobré číst údaje o složení na etiketách výrobků.

Nejlépe vůbec

Zcela vyhnout by se děti měly kofeinovým nápojům – káva, kolové nápoje ani energetické drinky do dětského pitného režimu nepatří. Dalším takovým nápojem je limonáda. Přestože odborníci na výživu nemají rádi označení nezdravá potravina, v případě limonád lze tuto nálepku bez obav použít. Sladkou limonádu zkrátka dítě ani nikdo jiný nepotřebuje, žádnou výhodu mu nepřináší.

V omezeném množství

Pokud je dítě aktivní, může i mírně slazený nápoj. Hodí se zejména před sportovní nebo jinou pohybovou aktivitou, kdy dítě energii bez problémů využije. Výhodné jsou v tomto směru ochucené minerální vody, obsahující třetinu cukru limonád.  

Občas se může v pitném režimu dětí objevit domácí smoothies, připravené z ovoce a zeleniny. Přidáním jogurtu se zvýší nutriční hodnota, a nápoj tak bude splňovat zároveň funkci svačiny.

Džusy by dítě do 1 roku nemělo pít vůbec, potom 200 ml denně ve věku od 1 do 6 let a 250–350 ml ve věku od 7 do 18 let. Ostatní sladké nápoje jako vodu se šťávou, domácí ledový čaj nebo slazené mléko by děti také neměly pít každý den, ale spíše výjimečně.

Celkový příjem cukru by u dětí od 2 do 18 let neměl překračovat 25 g/den. Rizikem vyššího příjmu cukru je hlavně obezita, diabetes 2. typu, jaterní steatóza a zvýšená kazivost zubů. Nemusí ale jít jen o takto závažné důsledky. Poměrně často děti, které pijí pouze slazené nápoje, nejedí dostatek nutričně kvalitních potravin. V jejich jídelníčku bývá méně zeleniny, tedy méně vitaminů, minerálních látek a vlákniny, a nižší bývá i příjem vápníku. Sladké tekutiny a sladkosti obecně totiž vytlačují zdravější potraviny na okraj dětského zájmu, neutváří se zdravé chuťové preference.

Patero jak naučit dítě správně pít

Pijte čistou, neochucenou vodu (obyčejnou, přírodní pramenitou nebo minerální) pravidelně a přirozeně během dne, dítě si povšimne tohoto návyku a bude vás napodobovat.

Pokud dítě řekne, že má žízeň, vždy mu nejdříve nabídněte čistou, neochucenou vodu.
Až když ji setrvale odmítá, zkuste ji mírně ochutit. Použijte ovoce, okurku, mátu nebo zkuste domácí ledový čaj bez přidaného cukru. Nechte dítě, aby si vybralo oblíbené ovoce k ochucení vody.

Dejte na viditelné místo láhev nebo džbánek s vodou tak, aby se dítě mohlo vždy samo napít. Dosažitelnost je důležitá, protože dítě někdy v zápalu hry zapomíná pít.

Jestliže má dítě problém s pitným režimem, zkuste experiment s květinami. Dejte do květináče dvě stejné květiny. Jednu z nich nechte dítě denně zalít, druhou ponechte bez vody. Mluvte s dítětem o tom, jak je voda důležitá pro to, aby se člověk cítil zdravý a nebyl unavený. Pár dní společně sledujte rostlinu, kterou nezaléváte a která vadne. Vysvětlete dítěti, že to samé se děje s lidským tělem. K pití můžete dítě motivovat také nálepkami – za každou vypitou sklenici vody získá nálepku.

Nechte stále v dosahu také misku s potravinami bohatými na vodu. Podle sezóny nakrájejte broskve, melouny, jahody, pomeranče nebo okurky. 

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here