VIP mezi prasaty či bio prase, plemeno mangalica má mnoho přízvisek. Pochází z Maďarska a postupně proniká také na český trh. Maso z tohoto, na pohled zvláštního a chlupatého, prasete je vyhledáváno gurmány i vyznavači kvalitního stravování. Rozdíl totiž údajně pozná i úplný laik. Kde se mangalica vzala a proč byste tuto lahůdku měli také vyzkoušet?
Prase mangalica pochází z Velké uherské nížiny a vzniklo křížením dvou různých plemen. Název je odvozen ze starogermánského výrazu mangh a slovanské ženské koncovky – ica. Na první pohled mangalici poznáte podle dlouhé vlnité srsti s plavým až černým zbarvením. Právě díky husté a dlouhé srsti se prase může pást venku i v zimě, čímž dosahuje přirozeného přírůstku sádla bohatého na nenasycené mastné kyseliny. Mangalica má vysoké nároky na stravu, tato prasata je nutné chovat na rozlehlé ploše. V jednom vrhu nebývá více než osm selátek.
Šťavnaté, křehké a voňavé
Maso se vyznačuje šťavnatostí, křehkostí, výraznou barvou i vůní. Zároveň je velmi měkké. Právě pro tyto vlastnosti je hojně vyhledáváno labužníky. Typicky se z něj připravovaly maďarské speciality jako čabajka či uherák. Váha dospělého kusu se pohybuje v rozmezí 300 až 500 kilogramů. Mangalice ale přibírají velmi pomalu, což také souvisí s extenzivním venkovním způsobem chovu, i proto je maso a sádlo z nich tak lahodné.
Náročné podmínky pro chov
Kvůli náročným podmínkám, které mangalica potřebuje k životu, toto plemeno ve velkochovech asi nenajdete. Pochodíte ale u menších ekologických zemědělců. Právě ti poskytují zvířatům dostatečný výběh na pastvinách a zároveň také dost prostoru v ustájení. Prasata tak žijí v téměř přirozeném prostředí. Farmáři jsou tak zároveň šetrní k přírodě, kterou pomáhají uchovat v dobrém stavu i pro další generace.
V bio kvalitě seženete nejen vynikající maso, ale také například špek, sádlo, uzeniny a další výrobky, které budou zaručeně chutnat nejen vám, ale také přírodě. Tyto výrobky poznáte podle certifikovaných log biolistu a biozebry, které značí původ z ekologického zemědělství.
Pokud se o šetrném způsobu hospodaření a jednotlivých lokálních farmářích chcete dozvědět více, na začátku podzimu k tomu máte ideální příležitost. Záři je totiž Měsícem biopotravin a v regionech se koná řada zajímavých akcí spojených například s ochutnávkami. Více informací naleznete na www.mesicbiopotravin.cz.
Jak mangalici připravit? Vyzkoušejte třeba kotletu podle receptu kuchaře Huga Hromase!
Vepřová kotleta z mangalice/vinagreta, coleslaw s křenem
Co budete potřebovat?
- 4 bio vepřové kotlety z mangalice (seženete např. na Ekofarmě Bošina)
- 4 lžíce extra panenského olivového oleje
- 2 lžíce červeného vinného octa
- lžíce soli
- lžička uzené papriky
- několik snítek čerstvého oregana
- 2 bio jablka
- 2 bio mrkve
- 3 lžíce strouhaného křenu
- 2 lžíce majonézy
- 1 citrón
Vepřové bio kotlety několik hodin před grilováním vyndáme z chladničky, aby získaly pokojovou teplotu. V misce si smícháme vinagretu: sůl rozpustíme ve vinném octu, přidáme uzenou papriku a pomocí metly vyšleháme s olivovým olejem. Nastrouhaná jablka, křen a mrkve spojíme s majonézou, dochutíme solí a citrónovou šťávou.
Na grilu pomalu opečeme vepřové kotlety dozlatova (nejméně 5 minut z každé strany). Než kotlety sundáme z grilu, potřeme je z obou stran vinagretou a necháme zprudka projít ostrým plamenem na grilu (aby se odpařil ocet). Podáváme horké kotlety se salátem coleslaw.
„Lahodný tuk z dobře vyzrálé bio mangalice je skutečnou lahůdkou, a tento recept tak bohužel nenajde uplatnění u kotlety z konvenčního bílého prasete, tam je maso ze hřbetu příliš suché,“ říká Hugo Hromas.