Může být veganství prospěšné pro naše zdraví?

0
411
Foto: pixabay

Během posledních dvou desetiletí došlo k obrovskému nárůstu počtu vědeckých studií zkoumajících vztah mezi výživou a zdravím. Stále zřetelněji se ukazuje, že zdravý jídelníček nehraje roli pouze při prevenci onemocnění, ale také při jejich účinné léčbě. V souvislosti se zdravou stravou se stále častěji skloňuje i veganství. Jaké pozitivní účinky může tento způsob stravování pro naše tělo mít?

Veganský jídelníček si zakládá na příjmu živin výhradně z rostlinných zdrojů a striktně odmítá vše, co je živočišného původu. Vegani tedy nejí maso, mléčné výrobky, vejce a někteří z nich ani například med. Úskalím může být to, že právě potraviny živočišného původu v sobě obsahují některé živiny, které musí vegani získávat jiným způsobem a musí dbát na to, aby jich ve svém organismu měli dostatečné množství. Pokud si toto pohlídají, mohou z rostlinného způsobu stravování těžit.

Pomoc při kardiovaskulárních onemocněních

„Již před třiceti lety prokázal Dean Ornish ve svém rok trvajícím experimentu, že ateroskleróza, tedy onemocnění cév stojící v pozadí našich současných největších zabijáků, srdečního infarktu a mozkové mrtvice, se dá zvrátit. Cévy účastníků studie se zprůchodňovaly, potíže ustupovaly, a to vše díky použití takřka veganského jídelníčku,“ komentuje jeden z přínosů veganství ředitel organizace Prameny zdraví Robert Žižka.

Nižší riziko vzniku diabetu

Kromě aterosklerózy pomáhá veganství i při cukrovce, která je, podobně jako právě kardiovaskulární onemocnění, v České republice velmi rozšířená. Aktuálně trpí cukrovkou 2. typu každý desátý člověk, tedy zhruba milion lidí. Výzkum z Imperial College of London ukázal, že ve svalových buňkách veganů bylo podstatně méně tuku než u těch, kteří přijímali smíšenou stravu. Pacienti trpící cukrovkou, kteří přešli na veganství, také prokázali lepší citlivost na inzulín, měli lepší hladinu cukru v krvi, lepší hladinu inzulínu a také zlepšenou funkci beta-buněk. Z toho tedy jasně vyplývá, že veganská strava dokáže snížit riziko vzniku diabetu na polovinu.

„Sám jsem se již před 22 lety zúčastnil v USA třídenního semináře pro diabetiky. Intervenovalo se čistě rostlinným jídelníčkem a půl až třičtvrtěhodinovou procházkou po každém jídle. Většina účastníků mohla prakticky okamžitě snížit dávky léků na cukrovku na polovinu a byli tam také takoví, kteří je během tři dnů mohli zcela vysadit. Taková je síla plnohodnotného čistě rostlinného jídelníčku,“ říká Žižka.

Možná pomoc v boji s obezitou

Přínosy veganské stravy můžeme pozorovat i v jiných oblastech. Ti, kteří přijímají výhradně rostlinnou stravu, konzumují méně kalorií a nasycených tuků, a tedy mají nižší BMI a menší obvod v pase, nižší glykémii i krevní tlak. Tato kritéria jsou důležitá zejména v kontextu posledních zjištění, která uvádí, že procento lidí trpících obezitou se celosvětově zvyšuje. „Přechod na plnohodnotnou veganskou stravu by tento problém vyřešil. Tomu ovšem úspěšně brání „obezitogenní“ prostředí, kterému jsme prakticky všichni vystaveni,“ komentuje tento trend Žižka a vysvětluje, že zmíněné „obezitogenní“ prostředí je způsobeno změnami ve výrobě a přípravě potravin, kdy lidé častěji kupují polotovary namísto čerstvých potravin včetně ovoce a zeleniny.

Není veganství jako veganství

Veganství samozřejmě automaticky neznamená konzumaci zdravých a čerstvých potravin, jídelníčky některých stoupenců rostlinné stravy mohou být založeny na smaženém sýru, hranolkách a pivu, v takovém případě se však nebavíme o plnohodnotné veganské stravě. Jídelníček by ideálně měl být založen na konzumaci pestré skladby ovoce (včetně bobulovin), zeleniny (včetně listové a košťálové), luštěnin (včetně sóji), celozrnných obilovin, ořechů a semen – čím blíže jejich originální podobě tím lépe.

Snížení menstruační bolesti

Těžit z veganské stravy mohou i ženy, jejichž menstruační cyklus je doprovázen bolestmi. „Celkem 33 žen trpících bolestivou menstruací bylo převedeno na veganskou stravu po dobu dvou menstruačních cyklů. Ženy zaznamenaly významné zkrácení trvání bolesti během menstruace. Z původních čtyř měli bolesti jen tři dny. Síla bolesti se taktéž významně snížila. Došlo také ke zlepšení příznaků premenstruačního syndromu (PMS), například nadýmání,“ říká Žižka.

Veganstvím ke zdravějšímu tělu

Mnohé výzkumy tedy ukazují, že veganská strava může být velkým přínosem pro zdraví člověka, a navíc je tento způsob stravování i šetrnější k naší planetě. Je totiž ohleduplné ke zvířatům, která jsou mnohdy chována jen za účelem získání dostatečného množství živočišných produktů. S konzumací čistě rostlinné stravy však přichází i zodpovědnost, vegani si totiž musí hlídat dostatečný příjem vitamínů B12, D, omega-3 mastných kyselin a zinku. Pokud budou přijímat tyto látky ze suplementů, mohou se těšit na mnoho benefitů, kromě výše zmíněných například i na zdravější tělo, nižší riziko poškození ledvin nebo třeba nižší hladinu zánětu v těle.

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here