Drůbežáři zlepšují welfare chovů a kvalitu masa a vajec

0
148
Foto pixabay

Popularita drůbežího masa na jídelníčku českých spotřebitelů každým rokem stoupá. V posledních letech opět mírně roste i konzumace vajec. Chovatelé zlepšují welfare chovaných zvířat a postupně budou zavádět režim kvality jakosti Q CZ.

Spotřeba drůbežího masa vzrostla

Během 10 let spotřeba drůbežího masa vzrostla o 4,5 kilogramu na 29 kg masa na osobu. V minulém roce se u nás celkem chovalo přes 12 milionu kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus. Přestože čísla chované drůbeže u nás vypadají velkolepě, ještě v roce 2010 jsme dokázali pokrýt 84,9 % naší spotřeby. „V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační již jen z 65 %, zbytek se k nám dováží. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Drůbež, která vyrostla a byla poražena u nás, je chována pod přísným veterinárním dohledem“.

Jsme soběstační v produkci vajec

V produkci vajec je Česká republika soběstačná z 82,7 %. Přičemž v zemědělském sektoru se v roce 2020 chovalo 5.191.962 nosnic a v domácím hospodářství 4 012 509 nosnic. Celkem to je 9 204 471 nosnic. Celková produkce vajec v České republice dosáhla v minulém roce počtu 2,3 mld. kusů vajec. „Celková spotřeba vajec je ještě o něco vyšší. Celkem se spotřebovalo 2,78 miliard vajec. 730 tisíc vajec se k nám loni dovezlo a zároveň 250 tisíc vajec šlo na export,“ uvedla Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.

Jeden Čech snědl 263 kusů vajec za rok

V minulém roce každý obyvatel České republiky snědl celkem 263 kusů vajec. Do této statistiky je ovšem potřeba započítat i všechna vejce, které se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla dle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu. „V minulosti byla vejce označována jako původce škodlivého cholesterolu. Tyto mýty se ale podařilo vyvrátit. Vejce by neměla chybět v jídelníčku prakticky každého z nás a nejeden nutriční specialista konzumaci vajec přímo doporučuje. Vejce jsou totiž skvělým zdrojem bílkovin, kvalitních tuků, bohatým zdrojem riboflavínu, selenu, vitamínů a živin. Žloutek je zase zvláště bohatý na vitamíny A, D, E, K, dále na karotenoidy, vápník a železo,“ doplňuje paní Dlouhá.

Důležitým parametrem je i kvalita

Režim kvality jakosti Q CZ je novým důležitým parametrem, který dokládá vyšší kvalitu produkce masa a vajec. Vstup do režimu kvality Q CZ je dobrovolný, ale certifikát Q CZ bude udělen na základě splnění několika kvalitativních požadavků. „Režim jakosti Q CZ pro drůbeží produkty je obecně založen na snižování přítomnosti bakterií Salmonela v prostředí chovů drůbeže a výrobků z vajec nebo masa. Důležitým kritériem v režimu jakosti je krmení drůbeže krmnou směsí od producenta, který dodržuje „Pravidla nadstandardu bezpečnosti krmiv“. V chovech drůbeže zároveň nesmí být používána žádná antibiotika za účelem prevence,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá.

V České republice bylo v roce 2020 registrováno 343 chovatelů nosnic a 301 chovatelů slepic na maso. Režim kvality jakosti Q CZ bude moci využít kterýkoliv chovatel, který se přihlásí. V současné době je program notifikován a bude spuštěn letos.  „Pro spotřebitele bude toto označení jasným signálem, že se jedná o bezpečné a velmi kvalitní produkty. Po mnoha případech, kdy byl v importovaných produktech z drůbeže zaznamenán výskyt bakterie Salmonely, bude pro spotřebitele označení režimu jakosti Q CZ vodítkem pro lepší orientaci. Stejné označení kvality Q CZ funguje již několik let pro mléko, kde produkce v režimu Q CZ dosahuje přibližně 85 procent z celkové produkce,“ připomněl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Lepší podmínky pro chov

Vedle režimu kvality jakosti Q CZ chovatelé drůbeže zlepšují ve spolupráci s některými obchodními řetězci welfare, tedy životní podmínky zvířat. Takové chovy musí splňovat přísnější standardy. „V našem případě chovu kuřat jde o zlepšení klimatu v halách, kde je vyžadován nižší obsah čpavku. Zároveň jsme museli optimalizovat vlhkost. Požadována je nižší hustota osazení kuřat v hale. V neposlední řadě se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ popsal zlepšené podmínky welfare chovatel drůbeže Vlastimil Klaška.

Chovatelé se zároveň přizpůsobují zákazu klecových chovů. V roce 2027 budou veškeré klecové chovy drůbeže zakázány. Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 %. „Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli zákazu klecových chovů od roku 2027,“ dodala Gabriela Dlouhá.

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here