Na čem si nejvíce pochutnáte? Obecně na potravinách, které se dostanou na váš stůl téměř hned po sklizni nebo z výroby. Krátký dodavatelský řetězec, tedy co nejrychlejší přesun od výrobce k prodejci, může zaručit svěží chuť i vůni. A navíc se díky menší uhlíkové stopě tolik nezatěžuje životní prostředí. S transportem produktů jsou totiž spojeny značné náklady na způsob dopravy i celkově náročnější logistiku.
Dobrou zprávou určitě je, že podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2020 roste počet spotřebitelů, kteří považují za hlavní atributy, určující kvalitu potravin, jejich čerstvost a složení. Tento názor zastávalo totiž loni celých 62 % dotázaných oproti 54 % v roce 2018. Mezi dalšími vlastnostmi, které jsou klíčové pro nákupní rozhodování Čechů, jsou informace o zemi původu
a o výrobci.
Kvalita potravin
Přestože by měly potraviny dodávané do obchodů splňovat určitá pravidla, ne vždy si na nich pochutnáme tak, jak očekáváme. Více se to týká výrobků nebo surovin ze zahraničí, protože samotný transport nebo rozdílné místní požadavky a zvyky ovlivňují jejich finální kvalitu. U dovážených potravin ze třetích zemí hrozí např. přítomnost nepovolených pesticidů, nepovolených veterinárních léčiv v EU, těžkých kovů, případně dalších kontaminantů, nebo třeba zavlečení nepůvodních druhů hmyzu. Je logicky dobrou volbou nezapomínat na naše lokální potraviny, a to nejen na ovoce nebo zeleninu, ale také třeba na masné a mléčné výrobky.
„Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně kontroluje potraviny oceněné značkami kvality KLASA a Regionální potravina. Tyto kontroly provádí SZPI již 18. rokem a výsledky každoročně ukazují na velmi vysoký standard jakosti těchto potravin. Z hlediska zjištění SZPI se jedná o jednu z nejméně problematických kategorií potravin, když při kontrolách v posledních letech vyhověly všechny vzorky, resp. v některých letech nevyhověly jen velmi nízké jednotky vzorků. U ostatních kategorií potravin inspektoři zjišťují až řádově vyšší podíly nevyhovujících vzorků,“ uvádí mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
U nás šetrněji ke zvířatům i půdě
Kvalita potravin samozřejmě souvisí také s adekvátní péčí o hospodářská zvířata. „Welfare zvířat představuje dlouhodobou prioritu dozorové činnosti Státní veterinární správy (SVS). V roce 2020 provedla SVS v této oblasti více než 6800 kontrol. Procento zjištěných závad mírně meziročně kleslo. Zatímco u hospodářských zvířat z 22 % na 19 %, u zájmových zvířat z 32 na 30 %. Nejčastějšími nedostatky byly zejména nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení či nezabezpečení zvířete proti úniku či opuštění zvířete,“ dodává tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Abyste si mohli udělat lepší představu o tom, jak se u nás zlepšují podmínky chovu hospodářských zvířat, uveďme si konkrétní příklad s nosnicemi. „Ke konci loňského roku dosáhl počet nosnic chovaných v podlahových systémech téměř 35 %. Meziročně vzrostl o 11 %. V roce 2019 jich bylo 24 %, v roce 2018 necelých 16 %. Tento trend se bude i nadále zrychlovat. Navíc se v posledních 2 letech chovatelé nosnic přizpůsobují schválenému zákazu nosnic v obohacených klecových chovech, který bude v ČR platit od roku 2027,“ objasňuje Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie, z. s.
Pozitivní trend můžeme sledovat i v péči o půdu a rostliny. Množství chemických přípravků na ochranu rostlin stále klesá. Zemědělci navíc stále více používají alternativní přípravky šetrnější k přírodě a k životnímu prostředí. V používání pesticidů je Česká republika pod průměrem Evropské unie. Ostatní členské státy vykazují spotřebu až několikanásobně vyšší.
Zdroj Akademie kvality