
Paštika patří k nejobyčejnějším věcem v nákupním košíku. Hodí se na rychlou svačinu, na chleba k snídani i na výlet. Mezi výrobky, které v regálu stojí kousek od sebe, jsou přitom propastné rozdíly. Redakční test třinácti paštik z běžných supermarketů od redakce Arecenze.cz ukázal, že zdaleka ne v každém balení najdete to, co byste čekali. U některých je hlavní surovinou skoro cokoliv jiného než maso.
Co se skrývá v levné paštice
Za chutí i výživovou hodnotou paštiky jsou především maso, játra a tuk. Čím víc těchto surovin výrobek obsahuje, tím blíž má k tomu, co si pod paštikou představíte. Levné receptury tenhle poměr obracejí a část drahých surovin v nich nahrazují takzvaná plnidla. Ta náplň nafouknou a usnadní roztírání, chuti ani výživě ale skoro nic nedodají.
Do popředí složení se tak dostává pšeničná mouka, různé druhy škrobu a bílkovinné izoláty ze sóji nebo hrachu, doplněné o zahušťovadla a stabilizátory. Výrobci si tím drží nízkou cenu a delší trvanlivost. Test dokonce narazil na kusy, ve kterých svalovina úplně chyběla a její roli převzaly škroby, mouka a bílkovinné náhražky. U nejlépe hodnocených výrobků tvořilo maso s játry většinu náplně, u těch nejhorších klesl podíl živočišných surovin pod třetinu obsahu.
Slovo „játrová“ hlídá vyhláška
Klíčové vodítko máte přímo v názvu výrobku. Označení „játrová paštika“ totiž nesmí použít každý. Chrání ho vyhláška č. 69/2016 Sb., podle které musí takový výrobek obsahovat nejméně 25 procent masa a 26 procent vepřových jater. Zároveň nesmí mít víc než 40 procent tuku a 70 procent vody.
Přehledně to shrnuje následující tabulka:
| Složka | Zákonný limit |
|---|---|
| maso | nejméně 25 % |
| vepřová játra | nejméně 26 % |
| tuk | nejvýše 40 % |
| voda | nejvýše 70 % |
Kdo tuhle laťku nesplní, na výrobek slovo „játrová“ napsat nesmí a musí volit opisné pojmenování. V regálu tak narazíte třeba na pomazánky, lahůdkové krémy nebo krémy z jater. Vypadají a znějí podobně jako poctivá játrová paštika, závazný podíl masa a jater ale hlídat nemusí. Právě u takových názvů se vyplatí otočit kelímek a přečíst si složení.
Etiketa řekne víc než hezký obal
Hezká fotka rustikálního bochníku masa na víčku o obsahu nevypovídá nic. Rozhodující je až seznam surovin vzadu. Podle pravidel značení ho výrobci řadí od nejzastoupenější položky k nejmenší, takže první jmenovaná surovina zabírá v kelímku největší část.

Ideální je, když řádek otevírají maso a játra. Jakmile na začátku stojí voda, mouka nebo škrob, držíte v ruce spíš hustou mazlavou hmotu s minimem masové chuti. Podívejte se i po konkrétních procentech. Poctivější značky podíl masa přiznají číslem, zatímco u nejlevnějších kelímků bývá buď nízký, nebo se ztrácí za vágním označením „masový výrobek“, u kterého skutečné množství nezjistíte. Pomůže i jednoduché vodítko: krátký a čitelný seznam surovin obvykle znamená poctivější recepturu.
Cena napoví, ale kvalitu nezaručí
Za pár korun poctivou paštiku nekoupíte, protože maso patří mezi nejdražší suroviny. Nižší cena tak často znamená víc náhražek a míň svaloviny. Vyšší cena ale sama o sobě kvalitu nezaručí. I dražší výrobek může stát hlavně na tuku a aditivech, a proto se čtení etikety vyplatí u každého kelímku bez ohledu na cenovku.
Rozdíly mezi jednotlivými značkami byly v testu velké a týkaly se chuti i složení. Které konkrétní paštiky dopadly nejhůř a které naopak obstály, si můžete dohledat v testech a přehledech uvedených ve zdrojích pod článkem.
Zdroje: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-69, https://www.toprecepty.cz/clanky/11493-domaci-vs-kupovana-pastika-vite-co-opravdu-mazete-na-chleba/, https://fzone.cz/clanky/kupujete-si-pastiky-v-obchodech-nekterym-se-radeji-vyhnete-8814, https://www.umimeporadit.cz/nejhorsi-pastika-z-obchodu-tvari-se-jako-domaci-ale-uvnitr-je-vic-mouky-nez-v-rohliku, https://www.arecenze.cz/clanky/nejhorsi-pastiky-z-testu/








