Sáhnout v regálu po dražším másle a mít pocit, že si člověk připlácí za kvalitu, je běžný reflex. Slepé degustace to ale opakovaně vyvracejí. Na prvních místech často končí obyčejná kostka z běžného supermarketu, zatímco prémiový import za 100 korun zůstává někde vzadu. A rozdíl v chuti přitom z etikety nepoznáte.
Levné máslo z Penny přehrálo dražší konkurenci
Nejnovější redakční test 14 másel, který v dubnu 2026 pro portál Arecenze připravila Lucie Sobotová, hodnotil vzorky naslepo. Pět testerů posuzovalo chuť, vůni a strukturu, aniž vědělo, jakou značku právě ochutnává. V čele testu skončilo máslo Boni z Penny, které patřilo mezi levnější produkty a stálo necelých 45 korun. Testerům na něm sedla výrazná smetanová chuť, ve které nenašli nic rušivého.
Hned za ním se umístilo máslo Srdce domova z Billy a velmi dobře si vedla i Madeta. Nejlevnější kousky v testu začínaly kolem 40 korun, ty nejdražší se blížily 65 korunám za balení. Vítěz tak patřil k levnější polovině regálu. Slepá degustace má přitom svůj smysl. Jakmile tester nevidí obal, přestane rozhodovat cena i pověst značky a zůstane jen samotná chuť.
Prémiová značka ani vysoká cena kvalitu nezaručí
Že vyšší cena není spolehlivým vodítkem, potvrzují i další testy. V porovnání 12 másel na serveru testypotravin.cz z prosince 2024, kde hodnotila dvanáctičlenná zaškolená porota společně s laboratoří, skončilo jedno z nejdražších másel Brazzale Moravia až ve spodní polovině kvůli netypické chuti. Podobně zklamalo i francouzské a irské máslo z vyšší cenové kategorie.
Stejný obrázek přineslo i souhrnné srovnání 26 másel, které Arecenze uspořádala v letech 2025 a 2026. Zatímco levné Boni z Penny se drželo na špici, jedno z drahých italských másel za bezmála 500 korun za kilo výraznější zájem testerů nevzbudilo. Vysoká cena zkrátka lepší chuť sama o sobě nepřinesla.
Nečekaně dobře naopak dopadly obyčejné privátní značky obchodů. Časopis dTest ve svém testu ocenil jako výhodný nákup třeba Billa České máslo nebo značku Rokitnianka, tedy cenově dostupné produkty. I vítěz degustace na testypotravin.cz, Milko z čerstvé smetany, byl běžně dostupný kousek bez nálepky exkluzivity. Levná cena přitom kvalitu nezaručí o nic spolehlivěji než vysoká, obojí je potřeba brát s rezervou.
Za rozdíly v chuti může výroba
Z etikety toho o chuti moc nevyčtete. Na obalech se opakuje pořád stejná trojice údajů: kolem 82 procent tuku, smetana jako hlavní surovina a někdy špetka soli. V ústech se přesto jednotlivá másla rozejdou mnohem víc, než by nakupující od tak strohého popisu čekal.
Rozhoduje totiž samotná výroba. Do výsledné chuti promlouvá hned několik věcí:
- z jakého mléka a od jakých dojnic smetana pochází,
- jak dlouho a při jaké teplotě smetana zrála,
- způsob stloukání a případné solení,
- podmínky a délka skladování.
Stačí odchylka v jednom z těchto kroků a výsledek je jinde. Platí to i u zavedených značek. Jedno a totéž máslo se dokáže během roku posunout z průměru mezi favority, aniž se na obalu cokoli změní.
Jak poznáte opravdu dobré máslo
Evropská pravidla slovo máslo hlídají. Nést ho smí jen mléčný tuk v rozmezí 80 až 90 procent a vody v něm nesmí být víc než 16 procent, žádné rostlinné náhražky. Poctivý kousek se pozná tak, že voní i chutná čistě a mléčně, drží pohromadě a dá se v klidu rozetřít po krajíci.
Před regálem pomůže jednoduchá úvaha. Cena ani zvučné jméno značky nic nezaručují, spíš si zapamatujte konkrétní mlékárny, se kterými máte dobrou zkušenost, a jednou za čas dejte dvě tři másla vedle sebe. Rozhodující slovo má nakonec vlastní jazyk. Když vám máslo zachutná i úplně samotné, obstojí i na chlebu a ve vaření, a cenovka už na tom nic nezmění.
Zdroje: https://www.testypotravin.cz/testy/velky-test-masla, https://www.apetitonline.cz/suroviny/dtest-testoval-16-druhu-masla, https://www.dtest.cz/clanek-9325/test-masla-2022, https://www.arecenze.cz/clanky/test-masla-2025-a-2026/, https://www.arecenze.cz/clanky/test-14-masel-2026/
