Na pravidlech pitného režimu se odborníci neshodnou. Pravidlo osmi sklenic denně neplatí

0
812
Pravidlo osmi sklenic vody denně nemá vědeckou oporu a kolik pít je u každého jiné. Ilustrační foto. Zdroj: cottonbro studio / Pexels.

Skoro každý to slyšel a spousta lidí se tím řídí: denně vypít osm sklenic vody. Poučka zní tak samozřejmě, že o ní málokdo pochybuje. Jenže právě kolem ní se dnes odborníci přou nejvíc a shodnou se hlavně na jednom: žádné jedno množství neplatí pro všechny stejně.

Jak z jedné rady vznikl mýtus

Představa, že tělo denně potřebuje osm sklenic čisté vody, stojí na překvapivě chatrném základu. Vědci, kteří pravidlo systematicky prověřili, pro něj nenašli žádnou vědeckou oporu. Kořeny sahají do 40. let minulého století, k americkému doporučení přijímat kolem dvou a půl litru tekutin denně. Podstatná část té rady se ovšem cestou vytratila. Původní text počítal i s vodou obsaženou v jídle, jenže lidé si zapamatovali jen kulaté číslo a začali ho vztahovat na čistou vodu ze sklenice. Tak se zrodil mýtus, který přežívá dodnes, přestože realita je mnohem volnější.

Kde se odborníci opravdu rozcházejí

Spor se netýká jen počtu sklenic, ale i nápojů, které si běžně dopřáváme. Léta se tvrdilo, že káva tělo odvodňuje a každý šálek se musí zapít vodou navíc. Část odborníků na tom trvá dál. Jiní ale připomínají pokusy, podle kterých je u pravidelných pijáků kávy rozdíl mezi kávou a vodou z hlediska hydratace zanedbatelný.

Podobně rozdělené jsou názory na pivo. Část hygieniků radí alkohol do pitného režimu vůbec nezapočítávat, někteří lékaři naopak menší množství piva za problém nepovažují a berou ho i jako zdroj elektrolytů. Rozumné vodítko z toho plyne jediné: stavět pitný režim na kávě ani pivu se nevyplatí, ale drama kvůli jednomu šálku dělat netřeba.

Na čem se naopak shodnou

Přes všechny spory existuje pár jistot. Tou první je individualita. Kolik kdo potřebuje, ovlivňuje hned několik věcí naráz: teplota kolem, míra pohybu, věk i to, co má člověk na talíři.

Druhou je fakt, že voda nepřichází jen ze skleničky. Zhruba pětinu denního příjmu tekutin dodá jídlo. Šťavnaté ovoce a zelenina, od rajčat po meloun, jsou z velké části tvořené vodou, a menší díl si tělo navíc vyrobí samo při zpracování živin, takzvanou metabolickou vodu. Pestrý talíř tak část denní potřeby pokryje za vás.

Zhruba pětinu denního příjmu tekutin dodá jídlo, hlavně šťavnaté ovoce a zelenina. Ilustrační foto. Zdroj: Natalia Kolotvina / Pexels.
Zhruba pětinu denního příjmu tekutin dodá jídlo, hlavně šťavnaté ovoce a zelenina. Ilustrační foto. Zdroj: Natalia Kolotvina / Pexels.

„Získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin,“ vysvětluje výživová specialistka Monika Bartolomějová ze Světa zdraví.

Kolik tedy pít

Pokud přesto chcete nějaký záchytný bod, nabízejí odborníci aspoň orientační vzorce. Jako pomůcka se často uvádí kolem 30 až 40 mililitrů tekutin na kilogram hmotnosti a už zahrnuje i vodu přijatou v jídle. Evropský úřad pro bezpečnost potravin počítá u žen zhruba se dvěma litry denně a u mužů o půl litru víc. Státní zdravotní ústav zase upozorňuje, že paušální dva až tři litry jsou pro většinu lidí spíš přehnané.

Orientační doporučení přehledně shrnuje následující tabulka:

Zdroj Doporučené množství
Orientační vzorec kolem 30 až 40 ml tekutin na kilogram hmotnosti, včetně vody z jídla
Evropský úřad pro bezpečnost potravin ženy přibližně 2 litry, muži kolem 2,5 litru tekutin denně
Státní zdravotní ústav paušální 2 až 3 litry jsou pro většinu lidí spíš přehnané

Přehánět to se ale nevyplácí. Když někdo vypije za krátkou dobu velké množství čisté vody, může si rozhodit hladinu sodíku v krvi a přivodit si vážné potíže. Ledviny za hodinu zvládnou jen zhruba litr, takže extrémní přepíjení uškodí podobně jako dlouhodobý nedostatek.

Tělo si o vodu řekne samo

Nejjednodušší rada nakonec žádnou aplikaci nevyžaduje: rozložit pití do celého dne po menších dávkách a hned po ránu si dát sklenici vody, protože spánek tělo o část tekutin připraví. Čekat až na výraznou žízeň se nevyplácí, ta se totiž ozve s malým zpožděním. U starších lidí platí opatrnost dvojnásob, s věkem pocit žízně slábne a snadno se stane, že senior vypije méně, než by potřeboval.

Dobrým a snadno dostupným ukazatelem je barva moči. Světle žlutá obvykle znamená, že je vše v pořádku, tmavší odstín bývá signálem, že je čas se napít. Kdo má konkrétní zdravotní potíže nebo bere léky ovlivňující hospodaření s tekutinami, měl by správné množství probrat se svým lékařem.

Zdroje: https://www.nationalgeographic.cz/veda/osm-sklenic-vody-denne-mytus-pitny-rezim/, https://magazin.aktualne.cz/vetsina-lidi-jde-na-pitny-rezim-spatne-odbornici-popisuji-nejvetsi-myty-kolem-hydratace/r~aaa29e55043b89b60dca8b776a3a28a3/, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/kolik-vody-denne-pit-mytus-2-litry-hydratace-pravda, https://www.desettisickroku.cz/novinka/24/kolik-co-a-jak-casto-pit-pitny-rezim-obestiraji-myty, https://www.flowee.cz/zdravi/16431-pitny-rezim-bez-mytu-kolik-pit-co-pit-a-proc-voda-nestaci, https://www.ireceptar.cz/zdravi/kolik-vody-denne/

Napsat reakci

Please enter your comment!
Please enter your name here